Jan Vávra: Má česká vláda rozhodovat, na co použijeme evropské dotace?
Jak se v EU schyluje k debatě o rozpočtu na léta 2021 až 2027, cítí zřejmě Andrej Babiš (ANO) příležitost předvést se jako neohrožený bojovník za české národní zájmy.
Už po nedávném setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem se nechal slyšet, že Česko nehodlá při schvalování rozpočtu dělat kompromisy. Jádrem sporu je plánované snížení prostředků na kohezi a omezení dotací do zemědělství.
Čtěte také
Důvodem snížení těchto dvou kapitol je jednak přání čistých plátců do rozpočtu snížit po odchodu Británie jak jeho celkovou výši, tak i množství peněz na kohezi, a dále snaha Evropské komise přerozdělit více peněz na nové priority, jako je boj s klimatickými změnami, digitalizace a bezpečnost.
Vedle peněz na kohezi a zemědělství požaduje Andrej Babiš stejně nekompromisně, aby si ČR mohla sama rozhodnout, na co peníze použije. To může vypadat velice logicky a spravedlivě. Je to ale pro nás občany skutečně to nejlepší?
Pomiňme teď skutečnost, že Babiš je osobně v podezření ze střetu zájmů a je otázkou, zda při debatách o rozpočtu EU nebude muset jít nakonec za dveře. Pomiňme i otázku, jestli by měl vůbec rozhodovat o dotacích v zemědělství, kde je Agrofert největším příjemcem těchto dotací a kde vzhledem ke struktuře vlastníků půdy většinu dotací získává pár vlastníků velkých agropodniků. Ostatně proto je cílem EK zastropovat dotace tak, aby peníze dostávaly více malé rodinné farmy, které udržují na venkově život a více pečují o krajinu.
Investice do ochrany klimatu, digitalizace a bezpečnosti
Čtěte také
Základní problém je, že náš premiér chce nasypat evropské dotace do dopravní infrastruktury, protože – jak sám prohlásil – je to nejvíc vidět. Pokračuje tedy ve svém okázalém stylu, kdy se především snaží okouzlit voliče tím, co všechno vláda dělá.
Dálnice a nové, rychlejší železniční tratě jsou jistě zapotřebí, ale možnost masivně investovat do infrastruktury jsme už měli a evidentně jsme ji promrhali – na rozdíl třeba od Poláků nebo Maďarů.
Je to samozřejmě odpovědností nejen Andreje Babiše, ale i vlád v čele s ODS nebo ČSSD. Dálnice stavíme pomalu a draze, stejně tak nové železniční koridory, které navíc postrádají smysl, protože na nich jezdí vlaky v podstatě stejně rychle jako na starých kolejích. Je tedy otázkou, zda by nové peníze do infrastruktury k něčemu byly.
Čtěte také
Zatímco Babiš by rád investoval do betonu, EK plánuje investice především do ochrany klimatu, digitalizace a bezpečnosti. Tedy nikoli do hardwaru, ale do softwaru – do lidí a naší budoucnosti.
Je nepochybné, že svět se mění rychleji, než si připouštíme, a že nás v nejbližší budoucnosti čekají zásadní problémy – změnou klimatu počínaje, přes průmyslovou revoluci 4.0 až po sociální otřesy vyvolané narůstající sociální nerovností, migraci obyvatelstva i důsledky postupující globalizace. Je zřejmé, že EU uvažuje strategičtěji než vláda ČR a že se díky tomu budeme moci lépe připravit na nové výzvy, které nás čekají.
V případě Evropské unie tedy nejde jen o to, že ten, kdo vám dává peníze, má také svaté právo si určit, na co je použijete. Jde především o to, že i když u nás jistě část evropských peněz rozkrademe, protože to zkrátka jinak neumíme, bude z toho mít naše společnost větší užitek, než kdyby evropské peníze skončily u stavebních firem nebo agrárních baronů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.