Jan Vávra: „Boj s kůrovcem“ jako příklad selhání státu

9. duben 2019

Jednou z oblastí, ve které se nejvíce projevuje nevýkonnost státu a jeho neschopnost řešit změny ve společnosti, je podle nejnovější výroční zprávy NKÚ reakce na klimatické změny.

To v plné míře potvrdila mezinárodní konference Evropského lesnického institutu, která se konala nedávno v Praze.

Kůrovec řádí v jihočeských lesích stále víc. Stojí to peníze drobné vlastníky, města i církev

Kůrovec řádí v jihočeských lesích stále víc. Zdeněk Šmíd, který vlastní celkem osm hektarů, má až třetinu napadenou tímto škůdcem

Už se to zdaleka netýká jen Šumavy. Kůrovec je v jihočeských lesích čím dál častější a vlastníkům přidělává práci a hlavně finanční starosti. Dnes už totiž kvůli škůdci počítají spíše ztráty než výnosy.

Spíše smutné než úsměvné je, že se jí kromě vlastníků lesů, zástupců ministerstev řady evropských zemí a odborníků z celé Evropy zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Lesníci i ekologové zde totiž hovořili jedním hlasem: současný způsob boje s kůrovcem je zcela kontraproduktivní. A ministra Tomana obvinili z toho, že poznatky vědců ignoruje a situaci dál zhoršuje.

Ministerstvo zemědělství totiž dál prosazuje kácení v nejvíce napadených oblastech, což vede k velkým holosečím a k výraznému používání prudce jedovatých pesticidů, jako například v CHKO Jeseníky. Podle odborníků jsou smrkové porosty v těchto oblastech již za hranicí možné záchrany a další kácení napadených stromů tak pozbývá smysl.

Změny na naší planetě

Ohroženo je osmdesát procent smrků, kůrovec je jen prostředník, tvrdí ekolog

Mnohé smrky, které zůstaly stát, uschly.

Kvůli malému broukovi, který devastuje tuzemské lesy, je v pozoru i česká vláda. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) povolává do akce ministerstva, kraje i těžařské firmy. Cílem je napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat, aby se kůrovcová kalamita dále nešířila.

 

Udělalo ministerstvo zemědělství a jemu podřízený státní podnik Lesy ČR dost pro to, aby zabránily kůrovcové kalamitě? Nejsou její příčinou právě zásadní chyby v hospodaření?

Navíc škodí lesní půdě a možnostem budoucí obnovy. Přitom nově napadených stromů bude dvojnásobek, než jsou kapacity lesnického rezortu. Ministr Toman prostě nutí lesníky dál zasahovat i tam, kde je to neúčinné, ačkoli by se měli soustředit na ty lesy, kde lze postup kůrovce ještě zpomalit.

Dalším nesmyslem je zalesňování holin opět smrkem, přestože již několik let víme, že smrkové monokultury jsou při dnešních změnách klimatu v našich podmínkách velice zranitelné. Důvod je prostý, Lesy ČR nedokázaly včas zareagovat na klimatické změny a dál produkovaly v lesních školkách nové smrkové sazenice. Těch se teď potřebují zbavit.

Mezinárodní tým odborníků se shodl, že jsme nevyužili posledních 20 let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrku. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé, budou teď narůstat a nemáme šanci je dostat pod kontrolu. Jedinou možností je naučit se s poškozenými lesy žít. Musíme současnou kalamitu prostě vidět jako šanci.

Jan Vávra: Kůrovec naše myšlení nezmění

Tabule "Les napadl kůrovec". Lesy už delší dobu devastuje kůrovec, sucho a časté vichřice

Když už chtěl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek odvolat generálního ředitele Lesů ČR, měl si najít jiný důvod, než je zhoršení kůrovcové kalamity.

Paradoxní je, že ministerstvo zemědělství na vznik odborné studie samo finančně přispělo. Proč tedy praktikuje způsob „boje s kůrovcem“, který je v rozporu s poznatky vědců? Příčiny byly na konferenci rovněž pojmenovány – špatné a rigidní zákony, zhoršované byrokratickým přístupem úředníků, inženýrský přístup kontroly a dohledu praktikovaný v našem lesnictví.

Jde tedy o to změnit způsob myšlení, což je ale pro politiky a úředníky snad to nejhorší. Svoji roli samozřejmě hraje vliv firmem, které mají v resortu své ekonomické zájmy. Politici si nechtějí přidělávat problémy, a tak raději veřejnosti namlouvají, že se nic neděje a že situaci mají plně pod kontrolou.

Jak se ukazuje i v jiných oblastech životního prostředí, politici, kteří před sebou nemají již žádnou – nebo jen dosti limitovanou – budoucnost, prosazují řešení výhodná pouze z hlediska krátkodobých ekonomických zájmů zejména velkých firem.

Jan Vávra

Ukázalo se naštěstí, že nastupující generace, o jejíž budoucnost se dnes hraje, dokázala zvednout hlas a žádá po politicích, aby dělali něco pro to, aby oni ještě nějakou budoucnost vůbec měli. Tito mladí lidé sice zatím nemohou jít volit, ale to se za pár let změní a pak to budou moci těmto politikům takzvaně spočítat.

Změny na naší planetě ovšem začínají nabírat nečekanou dynamiku a jsou víceméně nevratné, takže je otázkou, jestli se za pár let bude dát ještě něco napravit.

autor: Jan Vávra
Spustit audio