Jan Vávra: Kůrovec naše myšlení nezmění
Když už chtěl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek odvolat generálního ředitele Lesů ČR, měl si najít jiný důvod, než je zhoršení kůrovcové kalamity.
Jedinou omluvou může být, že mu to v rámci svého poradenského kontaktu poradila bývalá televizní moderátorka. Člověk nemusí být biologem, aby pochopil, že ačkoli je ředitel Lesů ČR bezesporu vlivný člověk, kůrovcovou kalamitu opravdu zavinit nemohl.
Obce na Šumavě mají obavy, že jim kůrovec zničí vánoční strom
I když v okolních lesích kůrovec spí, ve Volarech na Prachaticku mají obavy, že škůdce napadne vánoční strom. V centru města totiž zůstal poslední přirozeně rostoucí smrk. Odborník na ekosystémy nálet kůrovce na osamocený strom nevyloučil.
Mezitím vyšlo najevo, že odvolaný ředitel za stávajících legislativních podmínek ani skutečně účinně zasáhnout nemohl. Operativní opatření proti rozšiřování kůrovce vyžadují spolupráci mezi resorty, takže ani sám ministr zemědělství moc nezmůže.
Navíc koncepce podniku, který těžbu dřeva zadává prostřednictvím veřejných zakázek externím firmám, je těžkopádná a znemožňuje jakoukoli rychlou reakci. Změny by musely být provedeny na vyšší, tedy vládní úrovni.
Lesy ČR byl vždy podnik, ze kterého politické strany a nejrůznější šikulové vždy především vysávali peníze. Křížilo se zde mnoho podnikatelských a takzvaně lobbistických zájmů. Ředitelé se střídali a každý musel někoho poslouchat a někomu dát vydělat. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tato praxe měla změnit, protože všichni jsou s tímto modelem spokojeni. Jediným, kdo na to doplácí, jsou české lesy.
Kůrovec jako marketinkový tah
Petr Hartman: Šumavou obchází strašidlo kůrovce - zbytečně
Šumava bude vydána napospas kůrovci. Také tímto způsobem je prezentována novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Týká se totiž pravidel fungování národních parků.
Za šíření kůrovce tedy nemůže ředitel Lesů ČR, ať již jím je kdokoli, ale klimatické změny, především sucho a teplé počasí a náš přístup k využívání krajiny, včetně lesů. Dlouho jsme díky razantním prohlášením Václava Klause pochybovali, zda vůbec něco jako změna klimatu existuje. Ale i když jsme již na vlastní kůži zakusili jejich důsledky, odmítáme změnit své chování a dál krajinu jen průmyslově využíváme, aniž bychom mysleli na budoucnost.
Devastace půdy chemickými hnojivy a těžkou technikou, pěstování průmyslových plodin na obrovských lánech, smrkové monokultury, určené k průmyslovému využití, způsobující kyselost půdy, to vše přispívá k naší neschopnosti zadržovat v krajině vodu. Zatím, byť jsme již zažili několik varování, se náš přístup ke krajině nezlepšil.
Bohužel i kůrovec, jako náhle objevený nepřítel způsobující kalamitu gigantického rozsahu – údajně největší od doby Marie Terezie – evidentně naše myšlení nezmění. Vyhlíží spíše jako další marketinkový tah, který má ukázat lidem, že předchozí vlády nic nedělaly a první, kdo opravdu maká, je Andrej Babiš a jeho parta.
Této domněnce ostatně nahrává i náhlá aktivita premiéra Babiše a jeho věrného pobočníka ministra životního prostředí Brabce, kteří se hned postavili do čela boje s nenáviděným broukem.
Kůrovec je jen jeden z vrcholů mnohem širšího problému. Otázkou zůstává, jaká katastrofa bude muset přijít, abychom začali skutečně něco dělat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
