Jan Vávra: Babiš je predátor. Nemá zájem spolupracovat, ale partnera pozřít
Sociální demokracii nečeká ve vnitrostranickém referendu lehké rozhodování, ačkoli její vedení při vyjednávání s Andrejem Babišem vymýšlelo různé varianty, jak uspokojit ty své členy, kteří jsou proti koalici s ANO.
Úspěchem jistě je, že ANO nebude mít vnitro, což mělo zabránit tomu, aby Andrej Babiš mohl ovlivňovat svoje trestní stíhání. On si ale mezitím již našel cestu k policii přes GIBS, do jejíhož vedení si může nechat zvolit někoho, kdo ho bude poslouchat.
Získáním důvěry ztratí Babiš zábrany. Bude hlasovat s komunisty a extremisty, varuje Dienstbier
V půlce června rozhodnou členové ČSSD ve vnitrostranickém referendu o tom, zda podpoří vstup do vlády s hnutím ANO, které v minulé vládě dokázalo sociální demokracii zastínit. „Budu hlasovat proti. Neumím si představit nic, co by mě mohlo přesvědčit,“ říká senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).
Co se týká pojistek, aby Babiš ČSSD neobešel hlasováním s jinými stranami, vše zůstalo víceméně v deklaratorní podobě. Jediný skutečně účelný krok by byl, pokud by se přerušila přímá linka mezi ANO a SPD. To Babiš z pochopitelných důvodů odmítl, takže stále platí, že vedle vládní koalice tu bude ještě takzvaná parlamentní koalice.
Komunisté ztratili jakékoli ideologické zábrany a chovají se pragmaticky, nebo spíše cynicky. Podporují velkokapitalistu a miliardáře, který by měl být jejich hlavním nepřítelem, a místo spolupráce s bratskou levicovou stranou, budou klidně hlasovat s extrémistickou a fašistickou stranou Tomia Okamury. Veřejnosti to evidentně nevadí, což potvrzuje teorii o tom, že pravolevé vidění již opustila.
Opozičním stranám, které se pořád hlásí k pravici, se buď podaří lidi přesvědčit o svém pravicovém poslání, nebo si budou muset rychle najít něco jiného, pokud nebudou chtít skončit na smetišti dějin.
Orbán jako lákavý cíl
Karel Hvížďala: Andrej Babiš je nahý, nic prostě nezařídil
Vzpomeňme si na pohádku o marnivém králi, kterému najmutí tkalci slíbí, že mu ušijí nové šaty, ovšem neviditelné pro ty, co jsou nezpůsobilí k výkonu své funkce.
ČSSD tedy musí důvěřovat Babišovi, což je velice ošidné. Pověst, která Babiše provází z byznysového prostředí, svědectví jeho bývalých společníků v podnicích jako jsou Kostelecké uzeniny, hovoří jasně. Babiš je predátor, který nemá zájem spolupracovat, ale svého partnera pozřít.
Politika sice dosud fungovala na trochu jiných základech, ale časy se rychle mění. Populismus nabírá na síle, permanentní volební kampaň - jak ukazují čísla z průzkumů – se pomalu stává normou, má-li někdo udržet krok s čelem pelotonu. Oslabená média jen obtížně plní svoji kontrolní funkci, takže vláda nemusí vykazovat žádné výsledky. Stačí jen slibovat a pořádat propagační akce. To ostatně potvrzuje i způsob Trumpova vládnutí v USA.
Nová, regulérní vláda, pokud vůbec vznikne, bude tedy velice nestabilní. Babiš bude v každém případě dál objíždět republiku a přesvědčovat lidi, že maká jen on a ostatní mu v tom brání. Cílem bude přesvědčit co nejvíc lidí, aby mu dali příště tolik hlasů, aby mohl vládnout sám.
Příklad Viktora Orbána je lákavým cílem, kterého by jistě rád dosáhl. Není třeba mít příliš bujnou fantasii, abychom si domysleli, co by to znamenalo. Opoziční politici by se měli skutečně začít rychle snažit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
