Jan Vanýsek: Prožil jsem zvláštní století

31. prosinec 2019

Osudy brněnského očního lékaře profesora Jana Vanýska byly poznamenány všemi vzestupy a pády minulého století. Když začal chodit do školy, visel ve třídě portrét císaře pána. Pak ho vystřídal Masaryk, Beneš, Hácha s Hitlerem, znovu Beneš, Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda, Husák a nakonec Václav Havel.

Otec Jana Vanýska Rudolf se narodil v rodině pololáníka ve Velkém Týnci na Hané. Učitel rodičům doporučil, aby dali synka na studie. Díky tomu se Rudolf stal lékařem. Jeho pozdější šéf, český vlastenec profesor Thomayer, ho v roce 1905 poslal z Prahy do Brna, kde byli tenkrát jen němečtí lékaři.

Jan Vanýsek ve své pracovně v roce 1967

V roce 1919 se profesor Rudolf Vanýsek stal jedním ze zakladatelů brněnské univerzity, později děkanem lékařské fakulty a rektorem Masarykovy univerzity. Jeho syn Jan byl od malička směrován k lékařství. Zvolil si oční obor a po roce 1945 se stal ve svých 36 letech profesorem a přednostou nové oční kliniky v Hradci Králové.

Jako první u nás tam zavedl tehdy ještě nepoužívané metody: keratoplastiku, elektroretinografii (měření elektrických proudů v oku), ultrazvukovou diagnostiku a implantaci umělých čoček. Po převedení hradecké fakulty pod armádu se snažil odejít. To se mu podařilo až v roce 1955, kdy byl jmenován přednostou oční kliniky v Brně.

Deset let byl předsedou společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která sdružovala všechny vědecké lékařské společnosti. V 60. letech se stal členem řídících výborů světových a evropských vědeckých lékařských organizací CIMOS. Zúčastnil se oftalmologických kongresů v Evropě, USA i v Asii. Americká oftalmologická společnost mu udělila titul „Pioneer of Ultrasonography in Ophtalmology“.

Zákaz činnosti

Jan Vanýsek se připravuje na operaci, 1962

Vychoval řadu očních specialistů, publikoval přes sto vědeckých prací. Zastával postupně funkci děkana, prorektora a v roce 1969 byl zvolen rektorem univerzity, stejně jako v roce 1932 jeho otec. Krátce nato byl zbaven všech funkcí a dostal výpověď z oční kliniky. Důvodem byl jeho podpis pod manifestem 2000 slov.

Nemohl vědecky pracovat a jeho jméno se dvacet let nesmělo objevit v odborných časopisech. Nesměl se živit ani technickými překlady. Výpověď z práce dostali i oba jeho synové. Vnučka Klára nesměla studovat medicínu v Brně.

Režim odstřihnul Jana Vanýska i od jeho druhé životní lásky, kterou bylo sportovní letectví. Byl zbaven předsednictví Aeroklubu Brno, které zastával po tři funkční období. Jako sportovní pilot nalétal stovky hodin a stal se držitelem světového rekordu v dálkovém letu na trati Karlovy Vary-Constanta.

Ve stáří se po operaci obou kyčelních kloubů po dvacet let pohyboval jen s pomocí berlí. Na sklonku života již nevycházel z bytu. Kniha pamětí, kterou podle zvukových záznamů napsal jeho syn, se jmenuje Prožil jsem zvláštní století.

Šestidílnou četbu, kterou Český rozhlas Plus uvádí v premiéře, připravil lékařův syn Jiří Vanýsek. Dramaturgie Alena Blažejovská, režie Radim Nejedlý, čte Vladimír Hauser.

autor: Jiří Vanýsek
Spustit audio