Jan Vanýsek: Prožil jsem zvláštní století
Osudy brněnského očního lékaře profesora Jana Vanýska byly poznamenány všemi vzestupy a pády minulého století. Když začal chodit do školy, visel ve třídě portrét císaře pána. Pak ho vystřídal Masaryk, Beneš, Hácha s Hitlerem, znovu Beneš, Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda, Husák a nakonec Václav Havel.
Otec Jana Vanýska Rudolf se narodil v rodině pololáníka ve Velkém Týnci na Hané. Učitel rodičům doporučil, aby dali synka na studie. Díky tomu se Rudolf stal lékařem. Jeho pozdější šéf, český vlastenec profesor Thomayer, ho v roce 1905 poslal z Prahy do Brna, kde byli tenkrát jen němečtí lékaři.
V roce 1919 se profesor Rudolf Vanýsek stal jedním ze zakladatelů brněnské univerzity, později děkanem lékařské fakulty a rektorem Masarykovy univerzity. Jeho syn Jan byl od malička směrován k lékařství. Zvolil si oční obor a po roce 1945 se stal ve svých 36 letech profesorem a přednostou nové oční kliniky v Hradci Králové.
Jako první u nás tam zavedl tehdy ještě nepoužívané metody: keratoplastiku, elektroretinografii (měření elektrických proudů v oku), ultrazvukovou diagnostiku a implantaci umělých čoček. Po převedení hradecké fakulty pod armádu se snažil odejít. To se mu podařilo až v roce 1955, kdy byl jmenován přednostou oční kliniky v Brně.
Deset let byl předsedou společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která sdružovala všechny vědecké lékařské společnosti. V 60. letech se stal členem řídících výborů světových a evropských vědeckých lékařských organizací CIMOS. Zúčastnil se oftalmologických kongresů v Evropě, USA i v Asii. Americká oftalmologická společnost mu udělila titul „Pioneer of Ultrasonography in Ophtalmology“.
Zákaz činnosti
Vychoval řadu očních specialistů, publikoval přes sto vědeckých prací. Zastával postupně funkci děkana, prorektora a v roce 1969 byl zvolen rektorem univerzity, stejně jako v roce 1932 jeho otec. Krátce nato byl zbaven všech funkcí a dostal výpověď z oční kliniky. Důvodem byl jeho podpis pod manifestem 2000 slov.
Nemohl vědecky pracovat a jeho jméno se dvacet let nesmělo objevit v odborných časopisech. Nesměl se živit ani technickými překlady. Výpověď z práce dostali i oba jeho synové. Vnučka Klára nesměla studovat medicínu v Brně.
Režim odstřihnul Jana Vanýska i od jeho druhé životní lásky, kterou bylo sportovní letectví. Byl zbaven předsednictví Aeroklubu Brno, které zastával po tři funkční období. Jako sportovní pilot nalétal stovky hodin a stal se držitelem světového rekordu v dálkovém letu na trati Karlovy Vary-Constanta.
Ve stáří se po operaci obou kyčelních kloubů po dvacet let pohyboval jen s pomocí berlí. Na sklonku života již nevycházel z bytu. Kniha pamětí, kterou podle zvukových záznamů napsal jeho syn, se jmenuje Prožil jsem zvláštní století.
Šestidílnou četbu, kterou Český rozhlas Plus uvádí v premiéře, připravil lékařův syn Jiří Vanýsek. Dramaturgie Alena Blažejovská, režie Radim Nejedlý, čte Vladimír Hauser.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
