Jan Macháček: Obavy z Bidena v Perském zálivu

27. říjen 2020

Mezi lídry arabských zemí v Perském zálivu začínají narůstat obavy z prezidentství Joea Bidena. Zneklidňuje je možnost oslabení americké podpory Izraeli a případné oteplení vztahů USA s Íránem.

Souvisí to s tím, v jakém stavu se region nachází na konci Trumpova prezidentství. O transformaci Blízkého východu se snažili i prezidenti George W. Bush a Barack Obama. Každý jinak a oba se špatným výsledkem.

Například komentátor deníku The Wall Street Journal Walter Russell Mead konstatuje, že metamorfóza oblasti přišla až za Trumpa. USA v regionu oslabují přítomnost i ambice, tak se o sebe Blízký východ musí postarat hlavně sám.

Čtěte také

Posledním příkladem proměny je ostrá kritika Palestinců od saúdského prince Bandara. Podle něj se lídři Palestinců rozhodují celé dekády špatně. Navíc Saúdská Arábie otevřela svůj vzdušný prostor izraelským komerčním letům do Dubaje. Spojené Arabské Emiráty zase uzavřely s Izraelem vřelou smlouvu o partnerství.

Nejde jen o Trumpa, probíhá i generační změna. Mladí Arabové se už odvracejí od náboženského radikalismu a veřejné mínění začíná přítomnost Izraele akceptovat. Palestinci ztratili svou centrální pozici v politice a arabští vládci se více obávají Íránu a Turecka. Ale o Trumpa jde také. Jeho mírovému plánu se leckdo vysmíval.

Podle průzkumů organizace Zogby mezi 4 tisíci mladých Arabů v různých zemích má ale mírový plán většinovou podporu. 56 procent oslovených dokonce považuje Američany za spojence a na 67 procent se domnívá, že náboženství hraje na Blízkém Východě „příliš velkou roli“.

Dárek pro americké partaje

Nemění se jen postoj arabské ulice, názory vládnoucích rodin a elit se mění ještě rychleji. Stále více arabských lídrů chápe, že Izrael je důležitý pro jejich bezpečnost.

Čtěte také

Jestli někdo nedává lídrům arabských zemí spát, tak je to tradičně Írán, ale v poslední době hlavně turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten se úzce spojil s muslimským bratrstvem, islámským hnutím, které je činné hlavně v Egyptě a o kterém si Barack Obama kdysi myslel, že dokáže zkrotit terorismus a přijít s uměřenou a demokratičtější formou islámské vlády.

Tento sen vyhasl s tím, jak Erdogan propadl autoritářství, s tím jak byla vláda Muhammad Mursího v Egyptě nekompetentní a s tím, jak spojenec bratrstva Hamás podporuje násilí. Leckdo se obává, že Turecko bude využívat síť muslimského bratrstva na podporu svých regionálních ambicí. Írán se může spoléhat pouze na šíitskou menšinu v oblasti, Turecko může získat podporovatele v rámci sunnitské většiny.

Paradoxně tak arabská noční můra spočívá v tom, že příští americká administrativa nebude podporovat Izrael dostatečně. Existují obavy, že Bidenův tým bude ignorovat arabské a izraelské obavy z Turecka a že zruší sankce proti Íránu a vrátí se k jaderné dohodě s Íránem z roku 2015.

Logo

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zrušil plány na anexi Západního břehu výměnou za mírovou dohodu s emiráty. Jde přitom o dárek pro obě americké partaje. Republikáni mohou mluvit o svém zahraničně politickém vítězství a demokraty nebude rozdělovat otázka, jak se stavět k izraelským anexím. A arabské státy doufají, že ve spojení s Izraelem budou jejich zájmy ve Washingtonu více slyšet.

Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)

Spustit audio