Trumpův plán pro Blízký východ jen otvírá pole pro náboženské fanatiky, říká politolog Barša

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Donald Trump

Mírový plán Donalda Trumpa pro Blízký východ budí rozporuplné reakce. Zatímco Izrael návrhy vítá, palestinští představitelé celý plán striktně odmítají. Můžou ale vedle sebe někdy existovat samostatný židovský a palestinský stát? Pavel Šrámek z České společnosti přátel Izraele plán opatrně vítá, politolog Pavel Barša kritizuje Trumpa za přehlížení nároků Palestinců.

„Každý mírový plán je v této oblasti dobrý... Ale už jich bylo velmi mnoho a téměř žádný z nich se nezdařil... Jde však o dobrý návrh k jednání,“ tvrdí v pořadu Pro a proti předseda České společnosti přátel Izraele pro Plzeňský kraj a předseda Agrární demokratické strany Pavel Šrámek.

Podle něj plán nabízí řešení i Palestincům. „Je to dvoustátní (bilaterální) řešení. Ale už v roce 1947 přišlo OSN s návrhem dvou států, které ale Palestinci striktně odmítli. To, že se palestinská strana k takovým plánům staví odmítavě, je historicky dáno. S tím se asi budeme muset smířit. Přesto je potřeba si sednout ke stolu a jednat.“

V mírovém plánu z roku 2001 nabízel Izrael Palestincům až 93 % území, které požadovali. V roce 2008 dokonce 99 % území. Palestinci to vždy odmítli, protože společně s některými arabskými zeměmi neuznávají Izrael jako stát. Vždy byli (a budou) proti tomu, aby vůbec existoval. To není přístup mírumilovných Palestinců, ale militantních skupin jako Fatah nebo Hamás.
Pavel Šrámek

Předseda dál vysvětluje, proč jsou veškeré návrhy Izraele odmítány „fanatickými skupinami“. „Nechtějí, aby židovský stát vůbec existoval... Jedna strana striktně odmítá existenci Izraele, zatímco druhá strana se s nimi snaží domluvit.“

„Tento mírový plán, což je třeba zdůraznit, podporují důležité arabské země jako Omán, Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. Berme to jako určitý výkop k jednání, ale určitě si obě strany musí sednout k jednomu stolu a začít jednat,“ opakuje Pavel Šrámek.

Trump cílí na volební hlasy

„Žádný mírový plán to není... Jde o neukončený válečný konflikt z roku 1949, kdy jedna strana vyhrála... a pořád nebyl vyřešen finální status území,“ upozorňuje politolog Pavel Barša z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. 

Americký prezident prý od nástupu do funkce jednostranně vydává dekrety o tom, co si jako americký prezident myslí, že by měla být ta silnější strana. „Ale zcela ignoruje požadavky ze strany těch slabších.“

Trump přestal hrát roli Bismarckova „poctivého makléře“, který se má snažit brát v úvahu obě strany, a otevírá pole náboženským fanatikům na všech stranách. Jednostranným uznáním Jeruzaléma dal obrovskou šanci Íránu, Turecku a dalším, stavět se do pozice obránců Palestinců. Tím se konflikt, který je řešitelný jako spor dvou národů o jedno území, stává globální konfrontací náboženských fanatiků. Navíc hraje domácí elektorální politiku, protože se snaží získat hlasy evangelikálních křesťanů, kteří jsou fanaticky prosionističtí.
Pavel Barša

Mírový pán z Osla byl založený na principu výměny území za mír. „Palestinci slíbili, že se přestanou bránit proti okupaci, což je mimochodem jejich právo. Izraelci zase slíbili, že uznají palestinské nároky na území, která zabrali v roce 1967. Trump jim teď chce z tohoto území odkrojit dalších zhruba 30 %.“ 

„Státy jako Maroko nebo Omán považují Trumpův mírový plán za dobrý výchozí pod pro jednání. Ale teď se sešla i tzv. Arabská liga. Přijala deklaraci a plán odmítla. Takže arabské státy jsou rozštěpeny a k tomu se bojí svého veřejného mínění. Protože arabská ulice je spíš na straně Palestinců,“ konstatuje Pavel Barša.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Pro a proti Veroniky Sedláčkové.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související