Jan Macháček: Amerika vysílá Kremlu nesourodé signály

Ukrajina v této souvislosti víc než obvykle zdůrazňuje, že chce vstoupit do NATO. Ruský opoziční politik Alexander Navalnyj je ve vězeňské nemocnici a v ohrožení života. Práce na dokončení rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který rozděluje Evropu, se opět rozeběhly apod.

Čtěte také

Adam Černý: Biden Rusku nabízí summit i sankce

A v neposlední řadě je to politika USA – tedy našeho nejdůležitějšího spojence v rámci NATO – vůči Kremlu a Putinovi. Ta se ale jeví, jak zdůrazňuje například šachista Garry Kasparov v komentáři pro deník The Wall Street Journal, jako nepříliš čitelná či spíše nekonzistentní.

Prezident Joe Biden přišel v březnu s dramatickou změnou tónu vůči Rusku, když Putina označil za „zabijáka“. Kasparov byl potěšen. Proč hovořit diplomaticky o představiteli režimu, který trvale poškozuje americké zájmy?

Tón a jazyk sám o sobě ale nestačí, pokud není doprovázen konzistentní akcí. Putin umí číst lidi dobře a se zvířecím instinktem hned rozpozná slabost. 13. dubna spolu Biden a Putin telefonovali už podruhé: v závěru telefonátu prezident Biden navrhl summit ve třetí zemi někdy v příštích měsících. Proč summit? Se zabijákem? Ptá se Kasparov.

Chování diktátorů diplomacie nezmění

Ve vteřině získal Putin přesně, co chtěl: rovnocenný statut s prezidentem Spojených států. I kdyby se summit nakonec neuskutečnil, už samotné pozvání znamená vzkaz ruským elitám a oligarchům: Putin je nenahraditelný, stále ho musíte podporovat.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ten, kdo rusko-americké vztahy zlepší, nebude Putin

Bývalý prezident Donald Trump byl správně kritizován, že uskutečnil s Putinem summit v Helsinkách v roce 2018, který pro USA nic nepřinesl a pro Putina znamenal hodně. Nyní to bude podobné. Říkat tomu, že je to diplomacie, je nesmysl. Diplomacie musí mít cíl a smysl.

Zveřejněné resumé z telefonního rozhovoru Biden-Putin navíc naznačuje, že se vůbec nemluvilo o osudu opozičního lídra Navalného. O dva dny později americká vláda oznámila nové sankce vůči Rusku v souvislosti s hackerským útokem na americkou firmu SolarWinds, vměšováním do voleb a pokračující okupaci Krymu.

Americké instituce nebudou už moci nakupovat ruský dluh, ale podle Kasparova by bylo lepší, kdyby byly uplatněny sankce na Putinovy oligarchy a jejich rodiny, aktiva a firmy.

Čtěte také

Matěj Schneider: Mnoho povyku pro Bidenova „zabijáka Putina“

Ve středu se ale Amerika nakonec rozhodla neposlat do Černého moře dvě vojenské lodi, které měly dávat pozor na Putinovo vojenské posilování uvnitř a vně Ukrajiny.

Reakce byla pochopitelná: Putin se rozhodl kriminalizovat celou Navalného politickou organizaci a zakázal přístup do Azovského moře.

Kasparov dále spekuluje o tom, že telefonát Bidena s Putinem se odehrál v době, kdy byli američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin, v Evropě.

Na Bidena mohl v té době získat vliv klimatický velvyslanec nové administrativy John Kerry. Ten se nedávno v Indii setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Kerry byl ministrem zahraničí za Obamy a je zodpovědný za tehdejší tragickou politiku resetu vztahů s Ruskem.

Kerrymu záleží na tom zařídit nějaké „zelené dealy“ s Ruskem, nebo Čínou. Výměnou za to tyto země dostanou summity, plynovody a slib, že o lidských právech se mluvit nebude.

Logo|foto:Český rozhlas

I v tomto Bílém domě se bude odehrávat boj mezi realisty a zastánci appeasmentu. Chování diktátorů diplomacie nezmění. Západ ví, co má dělat, akorát k tomu potřebuje vůli.

Tolik Kasparov. Dodejme ještě, že text nezmiňuje rusko-německý plynovod Nord Stream 2. Vůči němu Amerika schválila zákonné sankce, ale Bidenova administrativa se je rozhodla v praxi neuplatnit. 

Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)