Jan Kysela: Nežalovatelnost prezidenta vychází z monarchistické tradice. Problém je, že hlava státu není podobně zdrženlivá

Chci podat ústavní žalobu na prezidenta. Nebudu jen sedět s rukama v klíně, tvrdí senátor Goláň

• Upravit
• Smazat

Tomáš Goláň (nestraník za klub Senátor 21) chce vyvolat debatu nad podáním ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Současné rozložení stran a hnutí v Parlamentu ČR mu dvakrát nenehrává, ale ovlivňování české justice ze strany Hradu je prý už „přes čáru“.

Senátor Láska má pocit, že ústavní žaloba má šanci u Ústavního soudu ČR uspět. Taky už dřív na Radiožurnálu řekl, že při posuzování skutků prezidenta jako jednotlivostí se dá říct, že jsou na hraně ústavy, ale taky se dají marginalizovat.

„Když ale popíšete takových skutků 20, tak na jejich základě už můžete tvrdit, že chování prezidenta je kontinuálně a úmyslně protiústavní. Do žaloby chceme dostat všechny skutky, které ten potenciál mají. Některé budou zásadnější, jako zasahování do justice a podobně, některé budou hlavně podpůrné,“ vysvětlil předseda klubu Václav Láska.

Žalovat prezidenta jde, ale...

Ústavní právník a odborník oboru státovědy a politologie Jan Kysela potvrdil, že v Česku může žalobu na prezidenta opravdu podat pouze Senát. „V zásadě jde hlavu státu žalovat opravdu jen u Ústavního soudu a pouze za velezradu nebo za hrubé porušení ústavního pořádku,“ vysvětluje.

Václav Láska o ústavní žalobě na prezidenta: Zásahy do justice jsou fatální, konat musíme

• Upravit
• Smazat

Naše aktivita není primární útok na Miloše Zemana, jde o snahu stanovit pravidla pro výkon funkce prezidenta. Takový je podle předsedy senátního klubu Senátor 21 Václava Lásky důvod, proč část senátorů chystá ústavní žalobu na prezidenta republiky.

Prezident není podle článku 54 Ústavy ČR z výkonu své funkce odpovědný. Podle Kysely je neodvolatelný z politických důvodů, tedy jen proto, že se někomu nelíbí, jakou politiku dělá. „Za politiku je tady naopak odpovědná vláda Poslanecké sněmovně, takže když se jí nelíbí, tak jí taky odvolá. U hlavy státu je to jiné.“

Naše ústava totiž navazuje na ústavní historii už od roku 1920 a vychází z monarchistické neodpovědnosti. (S jedinou výjimkou od roku 1960 do roku 1992.) „Konstrukce monarchie vychází ze skutečnosti, že osoba panovníka je posvátná a nedotknutelná, takže ho nemůžete žalovat, ale také vám nesmí způsobit újmu. Vše dělá prostřednictví své vlády a rady ministrů. Takže monarchu žalovat nemůžete, zato nějakou abstraktní entitu státu, nebo nějakého odpovědného ministra ano. To je východisko, podle kterého fungují i parlamentní republiky,“ říká Kysela.

Nezdrženlivý prezident

Jenže u nás už takové pojetí funkce hlavy státu problém je. „Ne všichni prezidenti jsou podobně zdrženliví, jako byli monarchové. Hlava našeho státu totiž může zasáhnout do zájmů celé řady osob. Může nejmenovat soudce nebo docenta profesorem.“

Pokud tak budete mít s Milošem Zemanem sousedský spor, tak ho žalujete jako fyzickou osobu. „Když ale do vašich práv zasáhl už v době, kdy se stal prezidentem republiky, musíte zvažovat, nakolik je to státu přičitatelné, nebo ne. Nakolik se máte hojit na státu jako takovém… Taková civilní kauza Peroutka, kterou spustila vnučka Terezie Kaslová, už ale Miloše Zemana nežalovala jako fyzickou osobu, ale jako Českou republiku, protože dospěla k názoru, že to, co řekl, řekl jako prezident,“ dodává Jan Kysela.

Aby byl návrh na ústavní žalobu schválen, potřebuje 3/5 přítomných senátorů (a kdyby doputoval do Sněmovny, pak 3/5 všech poslanců).

Jak je to se žalobami na prezidenty jinde na světě? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Víta Pohanky.