Jan Jůn: Využijí Britové svých možností, jak odradit Moskvu od okupace Ukrajiny?
Je potěšitelné, že Británii je nyní opět více vidět na mezinárodní scéně právě v souvislosti s ruskými ultimáty Ukrajině a západním demokraciím. Otázkou ovšem stále je, jestli Londýn bude navíc chtít využít svých unikátních možností ovlivnění situace.
Jednou z eventualit, jak přivést ruského prezidenta Vladimira Putina k rozumu, je viditelný nový britský příklon k jednotě evropských demokracií prostřednictvím NATO i Evropské unie – to nebylo po brexitu zdaleka samozřejmé.
Čtěte také
Diplomatické mise ministryně zahraničí Liz Trussové a aktivního ministra obrany Bena Wallace na Ukrajinu i do Moskvy, kombinované s cestami nyní velmi snaživého premiéra Borise Johnsona, podstatně zvýšily tlak na Kreml. V těchto souvislostech můžeme ocenit i sobotní Johnsonův projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde zdůraznil: „Musíme se připravit na vleklou krizi a musíme společně odmítnout únavu. Co Evropa potřebuje, je strategická výdrž.“
Dodal pak, že pokud si Rusko „vybere použití násilí, je v našem vlastním kolektivním zájmu, aby v tom nakonec všem na očích selhalo“.
Hra o miliardy
Johnson připomněl jednu z oněch možných specifických sankcí, když řekl, že Rusko si už nebude moct pořizovat finance na londýnských kapitálových trzích a dojde k rozbití systému stínových identit vlastníků firem.
„Otevřeme ty dřevěné panenky matrjošky firem a dalších entit vlastněných Ruskem, abychom odkryli opravdové vlastníky, schovávající se uvnitř,“ dodal britský premiér a poodhalil tak nepříjemnou skutečnost, na kterou upozornil i Washington. Že totiž slibovaný zákon o ekonomické kriminalitě, který by měl zlikvidovat proslulou pračku peněz a nelichotivé označení britského hlavního města jako „Londongradu nad Temží“, je stále odkládán.
Čtěte také
A nejde o malé peníze, protože jen v britských nemovitostech mají dnes prý oligarchové z okolí prezidenta Putina uloženo více než jednu a půl miliardy liber. Organizace Transparency International navíc tvrdí, že v praní peněz a korupčních skandálech bylo namočeno 2 189 firem registrovaných v Británii a zámořských teritoriích a šlo o 48 případů ruských podvodů v hodnotě 82 miliardy liber.
Ministryně vnitra Priti Patelová podlehla v uplynulém týdnu tlaku poslanců a zrušila nejčastější způsob pronikání finanční kriminality a bezpečnostního rizika do Británie formou takzvaných zlatých víz neboli oficiálně investorských víz prvního stupně.
Od finanční krize roku 2008 totiž kdokoliv investující mezi dvěma a deseti miliony liber obdržel pobytové vízum s možností získat občanství. Ruských žadatelů bylo dodnes podle ministerstva 2 581 a čínských 4 247. Pro obránce systému, včetně darů politickým stranám, bylo tak jednoduché tvrdit, že dárci jsou přece britskými občany.
Jinou zmiňovanou sankcí by byl zákaz britským firmám investovat do ruských podniků, jako třeba činí koncern BP dvacetiprocentním podílem v ruském Rosněftu.
Jde tedy celkově o stovky miliard liber, a tak vlastně má Británie hned několik možností, jak přimět Moskvu následky invaze na Ukrajinu důkladně zvážit a zabránit krveprolití i vlastní hospodářské katastrofě. Pokud tedy těch možností opravdu hodlá využít.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Uvnitř Ruska stejné dusno jako u hranic s Ukrajinou
V mlýnku na maso, který se otáčí uvnitř ruského represivního systému, jsou kromě vyloženě politických i případy, které jako by vytáhli z Gogola či Charmse.
-
Ondřej Vaculík: Svobodná Ukrajina
Rusíni, kteří u nás často pracují, pocházejí z Podkarpatské Rusi, nejzápadnější části Ukrajiny. Pokud bude Ukrajina v područí Moskvy, nezlepší se ani jejich situace.
-
Politik Mikloš: Pravděpodobnější je hybridní válka, provokace. Ukrajinu to poškodí, Západ nesjednotí
Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov řekl německému listu Die Welt, že Rusko nechystá útok na Ukrajinu teď, ani v blízké budoucnosti.
