Jan Jůn: Skončí „poslední“ britský lockdown opravdu podle premiérova plánu?
Začalo klíčových 14 dní před plánovaným britským ukončením všech omezení „opravdu posledního“ koronavirového lockdownu k 21. červnu. Premiér Boris Johnson by totiž měl 14. června oznámit, zda opravdu splní daný slib.
Jak známo, Johnson pod tlakem veřejnosti učinil tento slib koncem února, spolu s předcházejícími postupnými kroky. Nedávno však připomněl, že byl podmíněn ústupem nákazy, a že ještě neví, co mu nakonec – vzhledem k nejnovějšímu vývoji, včetně prý možného čtrnáctidenního odkladu – poradí opatrní zdravotničtí experti.
Čtěte také
Je totiž možné, že splnění premiérova slibu zabrání takzvaná indická varianta covidu, která se šíří zejména v oblastech obývaných Brity indického původu, přilétávajícími z návštěv rodin. Bohužel už i po zařazení Indie na takzvaný „červený seznam“ rizikových států. A byly jich desítky tisíc, kvůli neomezení počtu až 110 letů z indických letišť denně.
Přitom „červený“ seznam není tím nejkontroverznějším. Tím je „seznam oranžový“, zahrnující většinu evropských zemí, nyní opravdu paradoxně s nižším počtem nově nakažených než Británie. Podle některých expertů ovšem britská vláda chce kvůli ekonomice, aby Britové našetřené peníze utratili za dovolené doma, a tomu prý odpovídá absence logiky výběru „semaforových“ zemí – třeba náhlého čtvrtečního odzelenění“ Portugalska, kde jsou nyní tisíce Britů na dovolené.
Lokální lockdowny
Čtěte také
Problémem jsou také nedostatečné počty úředníků pasových kontrol na britských letištích, dohlížejících na testy a očkovanost přilétajících místo elektronických bran. Vznikly až šestihodinové fronty, cestující se bez odstupů mísili a nákaza se šířila, nemluvě o cestě domů veřejnou dopravou.
Počet nově nakažených tak po rekordním poklesu v posledních týdnech začal opět stoupat. Vede indická varianta (které se nyní má říkat covid-19 delta – prý kvůli politické korektnosti a neurážení Indů – a brazilské pak ze stejných důvodů gama).
Nákaza se šíří zejména na severu Anglie, kde většina Britů indického původu žije. Přes skutečnost, že například v úterý tohoto týdne v Británii na covid poprvé po roce nikdo nezemřel a proočkovanost dospělého obyvatelstva dosáhla 75 procent jednou a 50 procent dvěma injekcemi.
Čtěte také
Zdravotníci mezitím zintenzivnili přesvědčování „odmítačů“ vakcinace v nakažených okresech nárazovým očkováním. Zároveň sledují, jestli tam nákazu bude možné „uzavřít“. Vláda chce také konečně povinně očkovat pracovníky domovů důchodců, mezi kterými je mnoho nedůvěřivých – to podle kritiků už měla učinit loni.
Nabízí se tedy možnost, že by už lockdowny natrvalo skončily, tak jak premiér před časem závazně slíbil. Ne ale v oněch nově nakažených chudších okresech zejména na severu země, kde už ovšem mají často opakovaných lokálních lockdownů všichni více než dost a reptají.
Neukončení lockdownu by mohlo dál uškodit Johnsonově osobní reputaci, už značně snížené odhaleními exporadce Cummingse až na minus 6, zatímco vůdce opozice sir Keir Starmer je na minus 9 bodech. Pro Brity, včetně vládnoucích konzervativců, je tedy premiérův slib a začínající dvoutýdenní období opravdu klíčové. Nejistota totiž paralyzuje.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
