Jan Jůn: Sáhne Čína k nějaké odvetě za Huawei?

19. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Británie vyloučila telekomunikační firmu Huawei z budování sítí 5G

Británií hýbou obavy ohledně zveřejněných snah ruských hackerů ukrást recept na vakcínu proti koronaviru a narušit parlamentní volby.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Politiky i podnikatele ale také nadále zajímá, co udělá Čína. Tedy jak a jestli se vůbec pomstí za vyloučení telekomunikační firmy Huawei z připravovaného budování sítí páté generace, známých jako 5G.

Čtěte také

Britská vláda totiž po váhání a konzultacích se Spojenými státy a Kanadou zakázala minulé úterý další instalaci zařízení firmy a nařídila jejich úplné stažení do roku 2027. Mezi důvody uvedla možnou špionáž, čínské porušení dohody o Hongkongu, genocidu Ujgurů a teritoriální expanzi v Jihočínském moři.

Čínské zájmy v Británii

Někteří experti se bojí, že Čína odpoví odvetnými opatřeními, ale zapomínají, že by ohrozila svůj velký a dál rostoucí vliv v Británii i jinde v Evropě. V sázce by totiž byla její účast na dalších významných britských strategických projektech, které si Peking nemůže dovolit ztratit.

Jde například o dvě společně s Brity budované jaderné elektrárny, Hinkley Point a Sizewell, a hlavně o plánovanou třetí – Bradwell B, s výkonem 2,2 gigawattů, kompletně Čínou navrhovanou i budovanou.

Stavba by měla svět přesvědčit o bezpečnosti a spolehlivosti projektu, a otevřít tak komunistické Číně nukleární kontrakty v dalších zemích za stovky miliard dolarů a umožnit vzrůst vlivu, to se ale mnohým nelíbí.

Čtěte také

Peking bude tedy nejspíš se sankcemi opatrný a hrozí jen hněvem svých podnikatelů. Naznačil to už čínský velvyslanec Liou S'-ao-ming, když řekl: „Způsob, jak jednáte s Huawei, je pozorně sledován dalšími čínskými podniky a bude velmi obtížné udržet jejich důvěru v další investice v Británii.“

Čína už vlastní ocelárny British Steel, automobilky (včetně výroby londýnských černých taxíků), několik bank a další strategické podniky, fotbalové kluby a obchodní domy. Tisícovka čínských firem tak dosahuje obratu kolem 70 miliard liber ročně.

Čína má také prostřednictvím svých 120 tisíc studentů a pěti stovek postgraduálních a doktorandů přístup do počítačových sítí britských podniků a laboratoří vrcholných vědeckých a technických disciplín a prý jej „dovedně“ využívá, i když je tento hacking jaksi přehlížen.

Ruský způsob

Jak ovšem zároveň ukazuje ona ministrem zahraničí Dominikem Raabem ve čtvrtek poodhalená zpráva o pokusech ruských hackerů ukrást britský recept na koronavirovou vakcínu a loňské pokusy ovlivnit strašením voličů britské volby, chudé Rusko (kvůli ropě za pakatel) na to jde jinak než bohatá Čína, ale také zjevně dobře ví, co chce.

Zprávu o volbách má ve středu konečně zveřejnit bezpečnostní výbor sněmovny pod vedením odborníka, poslance Juliana Lewise, zvoleného proti vůli premiéra Johnsona. Pomstou mu je vyloučení ze strany, ale to už patří jinam.

Jan Jůn

Zkrátka, mnoho povyku pro Huawei zjevně nebude. Peking se s Hongkongem prostě přepočítal, dostal přes prsty, ale zjevně doufá, že mu vyjdou jiné důležité plány. A pro Brity (i Evropu) opravdu platí, že strategická odvětví je třeba mít pod kontrolou. Ale, poučíme se?

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio

Související