Jan Jůn: Ošemetná prezidentská návštěva Británie
Zatímco první den třídenní státní návštěvy amerického prezidenta Trumpa v Británii končí královskou recepcí v Buckinghamském paláci, rozhořčení mnoha Britů nad jeho výroky neutuchá.
A není tedy divu, že v úterý se na Trafalgarském náměstí očekává až 250 tisíc demonstrantů.
Lucie Priknerová: Trump žongluje se cly, aby vyjednal lepší obchodní dohodu s Čínou
Tento týden mělo dojít k uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, vše se ale začalo komplikovat.
Státní návštěva je státní návštěva, řekla by však asi premiérka Theresa Mayová ve stylu jejích úsečných a rádoby výstižných výroků a o královnině mínění se můžeme jen dohadovat. Lze však souhlasit, že státní návštěvy jsou prostě výrazem existujících či kýžených mezinárodních vztahů.
Co se týče Británie a Spojených Států, jde navíc o tzv. „speciální vztahy“ a nelze se divit, neboť bývalé britské kolonie a někdejší země původu osadníků mají společnou řeč a kořeny. Přestože Američané jsou republikány a mnozí se na monarchii dívají skrz prsty a Britové zas „nemuseli“ některé americké prezidenty, třeba „přezíravého“ Eisenhowera, či „nediplomatického“ Bushe.
Spojenectví tak přetrvává úctou k instituci, bez ohledu na politiku jednotlivých představitelů a jde i o spojence ve dvou světových válkách. Trump se tentokrát přijel zúčastnit mohutných středečních oslav 75. výročí spojenecké invaze v Normandii v invazním přístavu Portsmouth, kde Američané tehdy zaplatili tisíci životů.
Proč Trump přeje Británii hospodářskou katastrofu?
Přestane být Boris Johnson showmanem a změní se ve státníka?
Boris Johnson kvůli kampani za brexit odložil sepisování obsáhlé biografie Williama Shakespeara, ale zjevně se nechal jeho postavami inspirovat i v boji za odtržení Británie od Evropy.
Zde je třeba mimochodem připomenout, že v den invaze od sedmi ráno chránilo v několika turnusech invazní pláže i 36 spitfirů třech československých stíhacích pluků Královského letectva, zatímco liberátory našeho bombardovacího Třistajedenáctého chránily invazní loďstvo před ponorkami z Atlantiku.
Tisíce Britů, chystající se proti Trumpovi protestovat, mohou tentokrát oprávněně tvrdit, že na to mají právo. Stejně jako někteří z nich demonstrovali v říjnu 2015 proti návštěvě čínského prezidenta, tedy reprezentanta násilného totalitního komunistického režimu, který vězní oponenty v koncentračních táborech.
Amerika není totalitní zemí a Trumpa mohlo vítat přátelské přijetí, ale jeho výroky v předvečer návštěvy ve dvou rozhovorech pro britské deníky jsou opravdu značně neomaleným a hrubě nediplomatickým vměšováním do vnitřních záležitostí. A nejde zdaleka jen o varování před čínskou firmou Huawei, nebo o výměnu osobních urážek s londýnským primátorem.
Jan Jůn: Británie – přesvědčivost demagogie versus síla argumentů
Zapomeňme na chvíli na číslo 29.
Před volbami nazývá prezident Trump vůdce vládní strany a jednoho z 13 kandidátů na budoucího premiéra Borise Johnsona přítelem a dodává, že by byl „skvělým vůdcem konzervativní strany“ a jako premiér „by odvedl skvělou práci“.
Ještě větší pochvalu si vysloužil ultrapopulista Nigel Farage, který má podle Trumpa „hodně co nabídnout“ a měl by „být zahrnut“ v britském vyjednávacím týmu s Evropskou unií. „Je to skvělý člověk, opravdu skvělý,“ dodal prezident a zdůraznil, že on sám by unii nezaplatil dlužných 39 miliard liber a že Britové by měli odejít bez dohody.
Ano, tvrdí brexitáři se z Trumpových výroků radují, ale většina Britů podle průzkumů nechápe, proč jim „hlavní spojenec“ přeje hospodářskou katastrofu a proč se tak hrubě vměšuje. Snad se jej někdo zeptá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
