Tento týden mělo dojít k uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, vše se ale začalo komplikovat.
Prezident Trump od dosavadních jednání nedostal, co chtěl, a tak zkouší jít do čínské strany velmi ostře a na poslední chvíli situaci zvrátit.
Donald Trump v uplynulém týdnu obnovil hospodářské sankce vůči Íránu. Arabský novinář Abdar Rahmán Rašíd v komentáři na serveru saúdské televizní stanice Al-Arabíja označuje zaváděné restrikce za „dosud nejnebezpečnější“.
Šéf Bílého domu se rozmrzele vyjádřil na twitteru, že Číňané chtějí dohodu znovu přejednávat a uvedl, že od pátku USA zvýší clo na zboží z Číny v objemu 200 miliard dolarů ročně z 10 nově na 25 procent. Trump by chtěl také v dohledné době uvalit cla na zboží dosud nezdaněné. To vyvolalo poplach na některých východoasijských burzách a nejistotu ohledně samotných jednání.
Aktuální napětí vzniklo minulý týden v Pekingu, kdy se jednání ocitlo na mrtvém bodě. Pro USA je klíčové, aby zahraniční firmy nemusely při vstupu na čínský trh předávat čínským firmám know-how a technologie.
Čína sice v březnu přijala zákon, který má zahraniční firmy před touto povinností chránit, ale USA se zdá tento zákon nedostatečný a chtějí větší záruky. Čína odmítla další legislativní změny a navíc se začala cukat ohledně těch stávajících. Ustoupila od slibů, že zmírní podporu vlastních státních podniků. To vše Trumpa vedlo k tomu, že do jednání týden před jeho uzavřením hodil vidle.
Spojené státy americké během telefonického briefingu pro novináře sdělily, že patrně od 22. srpna zavedou další dvojí vlnu zatím hlavně ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Za dva týdny by měla být zavedena omezení, vyplývající z amerického zákona z roku 1991 o zákazu chemických a biologických zbraní, který Rusko v kauze Skripal ze 4. března letošního roku na britském území podle amerického názoru jednoznačně porušilo.
Bitva se dostala na pole mediálních zkratek a s eskalací obchodního napětí to nakonec zřejmě nebude tak žhavé. Důvodů je hned několik. Navyšování cel jde proti logice smyslu samotného vyjednávání. Pro Trumpa jde o nástroj, kterým chce tahat za nitky.
V červnu 2018 uvalil cla na některé high-tech součástky. Tarif, který je znovu ve hře právě teď a týká se širšího okruhu zboží, zvýšil na aktuálních 10 procent v září. Čína v odvetě uvalila cla na některé elektronické a zemědělské produkty. Trump pak hrozil dalším navýšením některých cel, ale ustoupil od toho, aby Číňany povzbudil k jednání.
Jeho záměr cla navyšovat je navíc v kontrastu s realitou vyjednávání, kdy nejen Číňané, ale i někteří vysocí američtí úředníci vidí cla jako překážku obchodu pro obě strany. Trump se také potýká s nelibostí některých republikánských kongresmanů, kteří odsuzují prezidentův protekcionismus.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa přijala další sankce vůči Severní Koreji a prohlásila, že jsou dosud nejtvrdší a budou mít největší dopad. Agentura AP opatření proti více než padesáti firmám prozkoumala a dospěla k názoru, že toto tvrzení není úplně pravdivé. Mnohem větší finanční ztráty podle ní způsobily sankce, které Spojené státy uvalily na Írán. Washington a jeho spojenci ho připravili o desítky miliard dolarů, které by získal vývozem ropy, a vyřadili z mezinárodního finančního systému íránskou centrální banku, než tyto sankce zrušili v rámci dohody o omezení íránského jaderného programu v roce 2015.
Trump může ustoupit od zastrašování i kvůli tomu, že jeho všeobecně známá taktika zahnat soupeře do kouta nafouknutými požadavky, aby získal co nevýhodnější smlouvu pro USA, je vyčpělá a mediálně propírána ze všech stran. Prohledli ji i Číňané, kteří vyhrožují odstoupením od jednacího stolu.
Trump by ovšem dohodu potřeboval. Jednání probíhají už řadu měsíců a jejich krach by měl negativní dopad na Wall Street i další americké firmy, které se těší, že obchodní dohoda přinese stabilnější prostředí. Otázka je, jak bude výhodná pro USA.
Média se shodují, že Čína tahá za delší konec provazu. Web Politico píše, že zatímco americký prezident spěchá, Čína má motivaci zdržovat uzavření dohody a doufat, že Trump neobhájí post a v Bílém domě bude od roku 2021 někdo jiný.
Prezident Miloš Zeman odletěl do Pekingu jednat mimo jiné o posilování česko-čínské obchodní spolupráce. Minulý týden uvedl, že bude v Číně prosazovat, aby přes Česko vedla takzvaná nová Hedvábná stezka. Projekt čínských investic a budování infrastruktury vyvolává diskuse u nás i ve světě. Možná rizika popisuje americký expert Daniel Kliman z washingtonského Centra pro novou americkou bezpečnost.
V každém případě se Trump svými pohrůžkami spíše oslabil. Jestliže Číňané začali zpochybňovat dojednané části dohody, měl jednání pozdržet. Čína by začala taktizovat a přemýšlet, proč je Trump ochoten vyčkávat, a mohla by nabídnout ústupky.
Trump ale vytáhl zvýšení cel a ukázal čínskému protihráči, že Spojené státy větší eso v rukávu zatím nemají. Trumpova páka se cly je teď sice jediný způsob, jak důrazně prosazovat americký požadavek na ochranu know-how amerických firem, ale jeho načasování bylo chybné.
Trump se navíc tentokrát chytil do pasti vlastní taktikou. Navýšením napětí a jeho snižováním v podobě uzavření dohody namlsal byznys na velká očekávání, která teď musí plnit, i když podmínky nejsou zrovna příznivé a zřejmě se budou nadále zhoršovat. V momentě, kdy vytáhl karty, bude časem muset kývnout na méně a méně výhodné protinabídky čínské strany.
Karin Lednická, spisovatelka
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
