Jan Jůn: Británie – přesvědčivost demagogie versus síla argumentů
Zapomeňme na chvíli na číslo 29.
To je vítězný počet europoslanců z celkového počtu 73 křesel v britských eurovolbách, získaný novou, ultranacionalistickou stranou nazvanou Brexit, nebo spíše získaný osobně jejím vůdcem Nigelem Faragem.
Jan Jůn: Mayová prohrála boj s brexitáři oznámením data předčasné rezignace
V páteční dopoledne po desáté přišlo to, co už pár dní Britové očekávali.
Tento mistr zkratkové demagogie, europoslanec a donedávna i vůdce neméně ultranacionalisticé strany UKIP – která nyní v eurovolbách zcela propadla, zjevně v důsledku jeho odchodu – se nyní holedbá, že vítězstvím změnil britskou politickou scénu. Halasně proto požaduje přizvání k dalšímu vyjednávání s Evropskou unií o odchodu, i když nechce odpovídat na otázku, jaký smysl by strana měla po uskutečnění brexitu 31. října.
Farage má důvod k osobní spokojenosti, neboť jeho demagogie tvrdého brexitu opravdu v eurovolbách zabrala, zejména v nejchudších, tradičně labouristických regionech. Tamní výsledky připomínají, že Corbynova labouristická strana – ohledně brexitu stále nerozhodná – byla probrexitovými voliči potrestána příklonem k Farageovi a získala pouhých 10 poslanců.
Její proevropští voliči ovšem zároveň jinde odešli volit proevropské liberální demokraty, kteří tak předběhli labouristy i konzervativce nebývalým získem 16 europoslanců.
Nárůst preferencí pro nacionalistické strany
Liberální demokraty, údajně na protest proti vítězství ultrabrexitářů uvnitř konzervativní strany, hromadně volili i tradičně proevropští voliči konzervativců a strana skončila na 5. místě očekávaným debaklem s pouhými čtyřmi europoslanci.
Jan Jůn: Mayová versus nebezpečí jménem Farage
Ano, je to tady a co se týče brexitu, je zbytečné ptát se, o čem je řeč, neb nebezpečí, či přímo hrozba pro premiérku Mayovou je zcela jasná a má jméno Nigel Farage.
Také proto, že mnoho probrexitových konzervativních voličů, včetně ultrabrexitářů skupiny ERG, strůjců rezignace premiérky Mayové, nešlo volit, nebo hlasovalo pro Farage. Ti nyní tvrdí, že příštím vůdcem strany z už téměř desítky kandidátů musí být brexitář. Tvrdému odchodu z unie tak snad bude moci zabránit pouze revolta sněmovny.
Nezapomínejme ovšem na úspěch dalších proevropských stran, tedy zelených se ziskem sedmi europoslanců a skotských a welšských nacionalistů, dohromady se čtyřmi. Nová strana Change UK, neschopná se před volbami dohodnout s liberály, nezískala žádné eurokřeslo, ale volilo jí 600 tisíc proevropských voličů.
Nyní si tedy připomeňme oněch Farageových 29 europoslanců a sečtěme probrexitové a proevropské hlasy. Když přidáme k proevropským většinou protibrexitové labouristy a k brexitářům konzervativce, vyjde tak 53 procent hlasů odevzdaných pro unii a 46 procent pro brexit, tedy opačný výsledek než v referendu před třemi roky. Známý volební expert Kellner počítal poměr poněkud jinak a vyšlo mu 40 procent pro unii a 35 procent pro brexit, což je velmi podobné.
Pokud tedy britské eurovolby střízlivě analyzujeme, vychází, podobně jako třeba v Itálii s voliči Salviniho či ve Francii s Le Penovou, nárůst preferencí pro nacionalistické strany. Ty požadují mezi jiným návrat pravomocí z Evropské komise národním vládám, což by měl Brusel pečlivě analyzovat a předejít Frexitům, či Italxitům. Farageově demagogii však Britové naštěstí zcela nepropadli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
