Jan Jůn: Mayová versus nebezpečí jménem Farage

17. květen 2019
Nigel Farage

Ano, je to tady a co se týče brexitu, je zbytečné ptát se, o čem je řeč, neb nebezpečí, či přímo hrozba pro premiérku Mayovou je zcela jasná a má jméno Nigel Farage.

Ano je tomu tak, nemluvě tedy o ultrabrexitářích skupiny ERG v její vlastní straně, kteří stále vehementně požadují její okamžitý odchod a snaží se ovládnout vlivný stranický řídící výbor 1922 a změnit za tímto účelem stanovy strany.

V Británii zvítězí Farage, konzervativcům hrozí konec, myslí si ředitel Liberálního institutu

Nigel Farage

Evropské volby se budou bez velkého zájmu tamních politiků a veřejnosti konat i ve Velké Británii, která se přitom už třetím rokem chystá na odchod ze společenství. Jde o selhání Evropské unie?

Jeden takový už několikátý pohovor s Mayovou byl plánován na čtvrtek, aby „už konečně sdělila datum rezignace“ a experti očekávali, že ona požadavek znovu odmítne.

Není totiž divu, neb Mayová sice už zjevně nevěří v úspěch jednání s Corbynovými labouristy (tedy stejně jako oni, neboť dávají najevo, že se s ní dohodnout prostě nedá), ale hodlá prý po nových preferenčních hlasováních – „ať si tedy vyberou, co by chtěli a co by prošlo“ – předložit už počtvrté svou dohodu s Evropskou unií sněmovně k odhlasování někdy začátkem června.

V případě jejího úspěchu by zvolení britští europoslanci 2. července prostě do Bruselu či Štrasburku nejeli a členské země by se o oněch sedm desítek britských křesel sami podělili. Pak teprve by mohla Mayová přemýšlet o slíbeném odchodu před ještě obtížnější fází vyjednávání o budoucích vztazích se sedmadvacítkou, ale už nikoliv jako premiérka členské země.

Ten, co se nechá platit Evropskou unií

Jan Bednář: Nigel Farage končí v čele britských euroskeptiků

Šéfem strany UKIP je Nigel Farage, bývalý obchodník s komoditami v londýnské City a paradoxně sám jeden z europoslanců

Nebývalé turbulence na britské politické scéně pokračují nyní rezignací předsedy Nezávislé strany Spojeného království (UKIP) Nigela Farage. Vše začalo před deseti dny, jakmile vešel ve známost výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie.

Co se týče Nigela Farage, tam je premiérčina pozice horší. Tento bývalý vůdce ultrapravicově populistické strany UKIP totiž nyní vede novou stranu pod názvem Brexit, kterou si založil kvůli volbám do Evropského parlamentu, a v prvních průzkumech voličských preferencí získal až 34 procent hlasů – dokonce mnohem více než labouristé a konzervativci dohromady, o protibrexitových stranách – tedy o liberálních demokratech, zelených a Change Britain ani nemluvě.

Jakmile totiž opadlo počáteční překvapení britských voličů ze skutečnosti, že téměř tři roky po referendu o odchodu z Evropské unie musejí ještě k volbám do Evropského parlamentu, nastala mela.

Vzedmula se vlna protestů proti tomuto faktu – jak z řad tvrdých konzervativních brexitářů skupiny ERG, na jedné straně, tak z řad prostých zklamaných a reptajících voličů, převážně z nejchudších částí Británie, kde v referendu hlasovala většina pro brexit a diví se, že ještě nenastal, na straně druhé.

Jan Jůn

A kdo nyní stále – i přes katastrofální dopad takového druhu brexitu – pro něj stále zcela nepokrytě horuje? No přece Nigel Farage. Ano, ten Farage, který se už pěknou řádku let nechá platit Evropskou unií coby jeden z europoslanců, kteří odcházejí do důchodu vypláceného ve výši platů poslanců britské sněmovny.

Co ovšem musí Mayovou nejvíce trápit, je skutečnost, že prý až 60 procent členů její strany hodlá pro Faragovu stranu hlasovat a pokud ona nenajde způsob, jak tomu zabránit, nic už jí pak před rezignací zjevně nezachrání.

autor: Jan Jůn
Spustit audio