Jan Jůn: „Nerozhodná“ britská sněmovna končí, ale volby nemusí přinést změnu

4. listopad 2019

Pondělkem tohoto týdne začaly v Británii poslední dva dny jednání nynějšího, podle premiéra Borise Johnsona „ostudně nerozhodného“ parlamentu.

Nynější poslanci už mnoho nevyřeší a na pondělním programu byla – za absence zprávy o ruském ovlivňování referenda, kterou premiér Johnson nepodepsal – jen volba nového předsedy. Charismatický John Bercow totiž po deseti letech na funkci kvůli rodině rezignoval.

Čtěte také

Volba předsedy je složitá a ze sedmi kandidátů jej bylo třeba po debatě vybrat v několika hlasováních a s nadpoloviční většinou. Největší šance měl dosavadní místopředseda sir Lindsay Hoyle a čekala jej svérázná ceremonie, vítěz však bude muset být potvrzen po volbách, protože nynější sněmovna odejde úterní „prorogací“ ze scény.

Jak už bylo řečeno, premiér Johnson nazýval nynější sněmovnu „ostudně nerozhodnou“, protože neschválila ani brexitovou dohodu premiérky Mayové, ani tu mírně pozměněnou Johnsonovu. Byla prostě stejně rozdělená jako britští voliči.

Premiér po druhém čtení najednou projednávání odvolal, protože poslanci nechtěli přistoupit na šibeniční termín projednání ve třech dnech bez pozměňovacích návrhů, kterých se obával. Rozhodl se raději vypsat volby, zjevně aby měl sněmovnu svolnou k rychlému a „bezproblémovému“ schválení.

Ultrapopulistická strana Brexit

Jelikož však – ať premiér Johnson tvrdí, co chce – volby 12. prosince budou nikoliv o jeho populistických plánech nalití peněz do zdravotnictví (což kritizují jako nedostatečné britští lékaři), do policie a boje s kriminalitou či rychlého internetu. Nebudou ani – jak by chtěl vůdce labouristů Jeremy Corbyn – o jeho obřím plánu za 250 miliard liber na zateplení všech domů a bytů v zemi.

Čtěte také

Většina expertů se totiž kloní k názoru, že volby budou hlavně plebiscitem o brexitu. Pro brexitáře, jak jej uskutečnit, a pro odpůrce poslední šancí, jak mu zabránit. I za cenu „taktického“ hlasování pro koalici liberálních demokratů, velšských nacionalistů a zelených, kteří stejně jako posilující skotští nacionalisté brexit odmítají a mohli by dohromady získat přes stovku poslanců.

Alternativou budou i labouristé, jejichž radikální program je však pro Brity tak ultralevicově extrémní, včetně znovuznárodnění řady průmyslových odvětví, že je negativně chápán středovými voliči, o které jde. Přes skutečnost, že strana slibuje, že by vyjednala lepší brexit a nechala jej pak schválit referendem.

Je tu sice ještě ultrapopulistická strana Brexit Nigela Farage, v pátek hrozícího Johnsonovi, že pokud s ním nepůjde do předvolební koalice, postaví do voleb svých 600 kandidátů. To v pondělí učinil a chce tak sebrat konzervativcům (i labouristům) rozhodující hlasy.

Jan Jůn

Při většinovém volebním systému a podpoře maximálně deseti procent voličů však Farage zjevně žádné poslance mít opět nebude. Proto také asi ohlásil, že sám nebude kandidovat, aby nebyla ostuda.  

Vypadá to tedy teď tak, že příští sněmovna zůstane „nerozhodnou“ a může pro Johnsona znamenat pohromu: pokračování menšinového vládnutí, nenalezení koaličních partnerů a konec premiérování. Uvidíme, jak úspěšná bude jeho kampaň.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio