Právě uplynuly už dva roky od britského referenda, stále však bohužel není vidět podstatný pokrok ohledně vyjednávané podoby brexitu a vztahů s Evropskou unií po něm.
Britské opouštění Evropské unie se komplikuje. Skotský parlament zamítl klíčový zákon britské vlády, který stanoví podmínky brexitu. Výsledek skotského hlasování sice není právně závazný a Londýn může normu protlačit silou, ale stalo by se tak prvně v historii. Tento krok by také pravděpodobně posílil skotské separatisty. Zástupci Unie dávají ostrovnímu království čas do jen června, aby předložilo svou vizi odchodu z evropského svazku.
Demonstranti, kteří pochodovali středem města k parlamentu a sami odhadli počet účastníků na sto tisíc, tvrdili, že jelikož jde o nesmírně závažný krok, který potenciálně poznamená velmi negativně osudy Britů na dlouhou dobu, je nutné, aby dosaženou podobu dohody s unií schvalovali voliči v referendu a nikoliv jen poslanci. Mnozí se ovšem netajili s tím, že brexit by prostě měl být zastaven a zrušen.
Poslanci i lordové jsou dnes stále rozděleni na brexitáře a proevropany, stejně jako ministři vlády premiérky Mayové a celý národ a jednání s nepříliš pružnou unií se vlečou, i když je s podivem, že zarytých poslanců brexitářů je méně než desetina, avšak velmi hlasitá a nyní i útočnější.
Mnozí z nich i řada občanů požadují tzv. „tvrdý“ brexit, tedy odchod z unie bez dohody, což by však podle naprosté většiny expertů bylo katastrofou pro britskou ekonomiku. Brexitářští ideologové tomu ovšem prostě nevěří.
Odmítnutí brexitu nečekejme
Ano a britské hospodářství mezitím už podle nejnovějších statistik stále zpomaluje a roste méně než třetinovou rychlostí ve srovnání s tou českou a výhled se zhoršuje, k čemuž přispívá i přílišná angažovanost v Číně, jejíž ekonomika nyní oslabuje.
Úterní dvanácthodinový maratón opravdu neobvykle vzrušených debat a následných hlasování v britské dolní sněmovně vyhrála vláda Theresy Mayové „s odřenými zády“.
Navíc, podle známé účetní firmy BDO zpomaluje i britský export a podle studie Centra pro evropskou reformu, které podporují firmy jako Apple, Barclays Bank, ropná BP a Goldman Sachs, skutečná cena brexitu, měřená více než dvouprocentním poklesem objemu ekonomiky od referenda, činí asi 440 miliard liber týdně, tedy více než co půjde - podle brexitáři zjevně ovládané premiérky Mayové - na zdravotnictví díky brexitu.
Připomíná to ony proslulé vtipy na Rádio Jerevan: „Ano, je to tak - půjde o 400 miliard, nikoliv však ušetřených, ale ztracených“. Jak naznačil ministr financí Hammond v projevu v Mansion House v londýnské City, budou tedy na zdravotnictví muset přispět obyčejní Britové zvýšením daní. Proč? Jelikož zmíněná „brexitová dividenda“, kterou předtím opět vzkřísil ministr zahraničí Boris Johnson, i vzhledem k propadu ekonomiky neexistuje.
Johnson mezitím na varování podnikatelů odsekl cosi sprostého a požadoval po premiérce „smysluplný brexit“ a ne „cosi měkkého a nekonečného jako role toaletního papíru‘‘, jak se nechutně vyjádřil - asi frustrován mizící vidinou svého budoucího premiérství.
Podniky ovšem vidí situaci realističtěji. Výrobce letadel Airbus, který v Británii zaměstnává 14 tisíc osob a více než sto tisíc nepřímo, oznámil, že by po tvrdém brexitu odešel do unie, stejně jako předtím varovaly banky, japonské automobilky a nyní i strojírenské koncerny BMW a Siemens, zaměstnávající další tisíce Britů.
Dva roky po referendu je tedy situace pro Brity už značně deprimující, ale dokud to nepocítí na cenách v obchodech a na hrozbě propouštění z práce, jak nyní naznačil Airbus, odmítnutí brexitu ještě nečekejme.
