Jan Jůn: Britské místní a zemské volby – zklamaná opozice a spokojenost ve Skotsku
Britové absolvovali v uplynulém týdnu důležité místní, městské a zemské volby a desítky milionů voličů vyplňovaly hned několik volebních lístků.
V Londýně tak volili primátora a 25 radních, v dalších 13 velkých městech přímo volené starosty a také pět tisíc radních 143 místních samospráv. V Anglii a Walesu pak dále čtyřicítku dohlížitelů na policii a zločinnost a velmi důležité poslance zemského parlamentu ve Walesu. A také nového poslance londýnského parlamentu v Hartlepoolu.
Čtěte také
Nejdůležitějším hlasováním ale určitě byly za rekordní účasti volby 129 poslanců zemského parlamentu ve Skotsku. Rozhodující většinu, tedy téměř polovinu křesel, získali nacionalisté strany SNP zemské premiérky Nicoly Sturgeonové. Už počtvrté utvoří vládu a ze snahy o nezávislost nehodlá slevit.
Referendum za odtržení Skotska od Anglie po třech společných stoletích – a návrat do Evropské unie, v souladu s výsledkem brexitového referenda – je podle Sturgeonové stále na obzoru a premiér Boris Johnson „by se neměl protivit vůli“ jejího národa. Stoupenci setrvání ve Spojeném království ovšem hlasovali takticky, Londýn sliboval velké budoucí investice a dál odmítal povolit Skotům referendum.
Vítězství konzervativců
Čtěte také
V Hartlepoolu měla volba potvrdit, jestli na chudém severovýchodě zvítězí – jako v referendu před pěti lety, v naději na lepší život po brexitu – populistická konzervativní strana. Tedy, nehledě na 50 let místní labouristické tradice a takzvaná pravidla chování voličů během volebního cyklu.
Zvítězila tak sociálně zaměřená kandidátka konzervativců Jill Mortimerová s 52 procenty a rozdílem sedmi tisíc hlasů. Voliče prý přesvědčil vládní úspěch rychlého očkování proti koronaviru (a nynější nižší počet nově nakažených než ČR) a sliby skvělé budoucnosti z úst premiéra Johnsona během tří předvolebních návštěv.
Zabodoval prý také „patrioticky rázným“ (i když podle opozice dětinským) vysláním dělových člunů proti blokádě ostrova Jersey francouzskými rybáři. Premiérovy údajné korupční kroky, hýbající Londýnem, nemají tak na voliče severu Anglie zjevně vliv, zejména na pozadí „nezkonsolidovanosti postcorbynovských“ labouristů.
Labouristické bašty
Labouristé ale neprohráli zdaleka všude. Na řadě míst si udrželi vedení a zvítězili jejich kandidáti na starosty v největších městech, například v Liverpoolu, North Tyneside, Manchesteru nebo Salfordu. V Londýně získal po dlouhém souboji většinu dosavadní labouristický primátor Sadiq Khan.
Ve Walesu budou navíc labouristé dál vládnout, protože získali polovinu ze 60 křesel zemského shromáždění, zjevně díky popularitě zemského premiéra Marka Drakeforda, zvládajícího boj proti koronaviru lépe než londýnská vláda.
Ohledně pěti tisíc křesel v místních samosprávách, poměr se zásadně nezměnil. Vládní konzervativci získali dvě pětiny, labouristé čtvrtinu a liberální demokraté desetinu. Z ostatních stran bodovali nezávislí se dvěma stovkami a zelení s více než stovkou radních.
Zmíněné pravidlo, že uprostřed volebního cyklu vyhrává opozice, se tedy v Anglii a Walesu (zjevně kvůli koronaviru) tentokrát nepotvrdilo a ve Skotsku měřili nacionalistickým metrem. Zajímavé bude, až britští voliči začnou požadovat plnění velkorysých předvolebních slibů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Jan Jůn: Británie – probuzení rasových menšin versus pobrexitový ultranacionalismus
V Británii se postupně začíná projevovat střet dvou nových a narůstajících společenských trendů a výsledek není jednoduché odhadnout.
-
Kvůli porušení podmínek brexitu EU znovu hrozí Británii žalobou. Dobrá řešení nejsou, tvrdí analytik
Evropská komise obvinila Velkou Británii, že znovu porušuje dohodnuté podmínky brexitu. Spustila kvůli tomu proti Londýnu právní kroky, které mohou vést až k žalobě.
-
Jan Jůn: Schyluje se k obchodní válce mezi Británií a EU?
Nejnovější slovní přestřelky mezi britskou vládou a Evropskou unií naznačují, že ani dva měsíce po ukončení přechodného období a odchodu Britů napětí nepolevilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
