Jan Jůn: Británie – probuzení rasových menšin versus pobrexitový ultranacionalismus

9. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britský ministr obchodu Robert Jenrick

V Británii se postupně začíná projevovat střet dvou nových a narůstajících společenských trendů a výsledek není jednoduché odhadnout. Jak je zjevné, jako důsledek odchodu Spojeného království z různorodého společenství Evropanů, narůstá pobrexitový ultranacionalismus. Ten však vyvolává a posiluje probuzení černošských a asijských menšin, domáhajících se větších práv a zastoupení ve společnosti.

Za situace, kdy je oficiálně podporováno přesvědčení, že Británie začíná díky brexitu být výjimečně úspěšná na všech rovinách – od vakcín, po obchodní dohody s mimoevropskými zeměmi –, je vnitropolitické napětí jaksi nepatřičné.

Čtěte také

Zejména když se prý daří přetrumfnout „zahořklou a pikle kující Evropskou unii“.

Přes tradiční odpor jinak „normálně“ patriotických Britů k fangličkování, vláda nově nařídila, že na veřejných budovách musí být denně vyvěšovány státní vlajky. Nařízení komentovali mnozí kriticky.

Populistický a xenofobní nacionalismus

V případě dvojice hlasatelů televize BBC, sarkasticky se dotazujících na standardní velikost vlajky v kanceláři ministra obchodu Roberta Jenricka, přišlo ostré odsouzení ministrem kultury Oliverem Dowdenem za „pohrdání hodnotami mnohým drahými“.

Čtěte také

Premiér Boris Johnson se pozoruhodně vyjádřil takto: „Z celé brexitové zkušenosti je jasné, že BBC stálo značně jinde než většina diváků a posluchačů a doufám, že přestane vybočovat z řady“.

Tolik premiér Johnson a generální ředitel BBC Tim Davie se pak omluvil, že „BBC je pyšná na svou britskost“ a má vlajku na střeše.

Odezva veřejnosti však zahrnovala i protest studentů v jedné londýnské škole se čtvrtinou bělošských dětí. Vyhlásily stávku, neboť nový ředitel zakázal patrové afro účesy i nadýchané a pestrobarevné hidžáby muslimských žaček. Navíc, britská vlajka na budově prý symbolizuje rasismus otrokářů Britského impéria a na zdi se objevil tázavý nápis, kde že je na britské vlajce černá barva, černochy reprezentující.

Ředitel školy ustoupil a vlajku stáhnul, neboť loni studenti během podobných událostí, podle vzoru amerických protestů, vlajku spálili. Nastal poprask a vláda vyzvala školy k vysvětlování významu státní vlajky.

Čtěte také

Jinde je požadována „dekolonizace“ odstraněním pomníků a změnou britských školních osnov. Tedy včetně omezení výuky „o bělošských králích“ a kritiky rasismu Britského impéria. Organizace National Trust, spravující hrady a zámky, vybízí nyní dokonce žáky prvního stupně k dekolonizaci prostřednictvím domácích úkolů z dějepisu.

V Británii dnes tvoří černošská menšina jen tři procenta a asijská, včetně Indů, 7 procent a teprve v posledních letech se více organizují. Militanty nepřesvědčuje ani pozitivní diskriminace při přijímání studentů na vysoké školy, ani zastoupení v úřadech a v elektronických médiích, kde značně stoupl počet nebělošských hlasatelů.

Nejméně jsou prý diskriminováni Britové indického a pákistánského původu, kterých je nyní značný počet mezi lékaři, právníky či účetními a státními zaměstnanci, zatímco občané původem z Karibské oblasti či z Afriky si stěžují na podřadnou práci a diskriminaci.

Jan Jůn

Ne všichni jsou militanty, avšak protesty v konfrontaci s nynější vlnou britského populistického a navíc xenofobního nacionalismu nutně dál porostou. Kam nárůst střetů povede, není – jak už řečeno  ještě vůbec jednoduché odhadnout.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio