Jan Jůn: Posiluje arogantní anglický populistický nacionalismus skotské separatisty?
Odchod Spojeného království z Evropské unie posílil separatistické tendence Skotů, Welšanů a severoirských republikánů. Nejvíce a pro jednotu království nejnebezpečněji však sílí skotský separatismus.
Snahy Skotů, kteří odmítli brexit a měli do roku 1707 své vlastní království, nese nelibě většina Angličanů, severoirští unionisté a hlavně brexitářská, populisticko-nacionalistická vláda premiéra Borise Johnsona. Leckdy to však až arogantní snahou zabránit odchodu Skotska nepotřebně přehání.
Čtěte také
Skutečností ovšem je, že z 67 milionů Britů je Skotů jen 5,5 milionu (a Welšanů se Severoiry zhruba stejně tolik) a Angličané mají tedy drtivou převahu. Necítí potřebu vlastní zemské vlády a podle Skotů navíc arogantně nacionalisticky tvrdí, že jim mají ostatní národy být vděčné za dotace, bez kterých by se prý neudržely, čímž separatismus ještě posilují.
Je pravda, že samostatné Skotsko by to mělo těžké. Drobení větších státních celků totiž vede k menšímu mezinárodnímu vlivu a významu částí původního státu (například rozdělení Československa či Jugoslávie). Pro menšinové národy ve státech s rozhodujícím „hlavním etnikem“ je však patriotismus zárukou přetrvání.
Skotská ropa ze Severního moře
Blíží se ovšem květnové volby, které mohou separatisté strany SNP drtivě vyhrát a získat legitimitu k vyhlášení referenda o odchodu. Premiér Johnson se proto vehementně zaměřuje na Skotsko a nedávno tvrdě kritizoval SNP během návštěvy v Glasgow.
O minulém víkendu zas oslovil delegáty sjezdu skotských konzervativců a poukázal na „nesmyslnost“ nového referenda o odtržení od Británie „tak brzy“ po těsném referendu v roce 2014.
Čtěte také
Nynější spor mezi zemskou premiérkou Nicolou Sturgeonovou a expremiérem Alexem Salmondem ohledně jeho neprokázaných obvinění ze sexuálního obtěžování prý navíc ukázal, jak rozdělení skotští nacionalisté jsou. Spor jim prý ubere voliče, mnoho Skotů žije v Anglii a separatisty nepodporují.
Johnson přezíravě dodal, že nelze věřit ani labouristům, že se nacionalistům dokážou postavit. V úterý pak ohlásil nový program přesunu vývoje a výroby zbraní do Skotska s pěti stovkami nových pracovních míst ve městě East Kilbride. Budou také o 40 procent zvětšeny zásoby nukleárních hlavic Trident pro nukleární ponorky na skotské základně Clyde.
Ještě ambicózněji vypadá Johnsonův plán přesunu dalších 500 vládních úředníku do Skotska a povinných častějších návštěv ministrů. „Skvělý duch britskosti zvítězí a konzervativci ukáží nacionalistům, jak jsou nevýznamní,“ dodal premiér.
Zcela stejně hovořil v úterý v novém glasgowském testovacím centru i ministr pro řízení kabinetu Michael Gove. Zdůraznil, že nyní je nejdůležitější úspěšný boj proti koronaviru a ozdravení ekonomiky a nikoliv „odvádění pozornosti separatistickými řečmi“. Vládní ofenziva tak pokračuje.
Skotští nacionalisté ovšem opáčili, že nejnovější vládní návštěvy a oznámení o investicích jen potvrzují rostoucí paniku ve Westminsteru kvůli směřování Skotska k nezávislosti. Angličanům prý byla „skotská“ ropa ze Severního moře za mnoho miliard dobrá, když více tekla, a nyní stále roste export whisky, vlny, lodí a darů moře, takže se nezávislosti netřeba bát. Uvidíme, komu nakonec skotští voliči uvěří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
