Jan Jůn: Brexitové dohodě nyní brání neshody o irské hranici
Tak, jak se vyvíjí situace kolem brexitu, je možné nyní konstatovat, že páteční účast britské premiérky Mayové na summitu „Východního partnerství“ v Bruselu a její jednání s předsedou Evropské rady Tuskem pozdě odpoledne jsou kriticky důležité pro další vyjednávání.
Pokud totiž nedojde k rámcové shodě o známých třech bodech prvního kola během příštích dvou týdnů - aby mohly být předloženy představitelům 27 členských zemí unie na prosincovém summitu - nabere brexit zpoždění a budou ohroženy jeho termíny.
Přitom si někteří brexitáři a jimi tvrdě ovlivňovaná premiérka údajně mysleli, že shoda dosažená v uplynulém týdnu ve vládě ohledně navýšení sumy britského dluhu unii, kterou je prý vláda ochotná zaplatit, na nějakých 40 miliard liber, vše vyřeší.
Nyní se však ukazuje - poté co irský premiér Varadkar pohrozil vetováním brexitové dohody, kdyby hranice na irském ostrově nezůstala otevřená - že pro nesouhlas unionistické severoirské strany DUP s nabízeným řešením, nelze nalézt dohodu, která by zároveň neohrozila severoirský mírový proces. A DUP přitom udržuje britskou vládu u moci, takže babo raď.
Ani nejnovější nápad, že by totiž Severní Irsko zůstalo v celní unii a jednotném trhu unie, nevypadá slibně, neboť si lze představit více než radostný souhlas skotské premiérky Sturgeonové, která stejné řešení už dávno navrhuje - pokud by platilo i pro Skotsko, což Londýn pochopitelně odmítá.
Začne se smrákat nad brexitem?
Podle expertů doufala navíc premiérka Mayová, že důležitý vládní rozpočet, který ve sněmovně ve středu představil ministr financí Hammond, vylepší trochu vládě domácí reputaci a poroste i podpora pro brexit, která se dosud ne a ne zvyšovat, spíše naopak.
Hammond ale přidal peníze na stavebnictví, aby zajistil výstavbu tří stovek tisíc bytů a snad pokles příliš vysokých cen, posunul vzhůru práh daně z nákupu nemovitostí a dal po třech miliardách na výdaje s brexitem a stejnou sumu i na zdravotnictví.
Zároveň však smutně oznámil, že vzhledem ke stagnaci produktivity práce britských firem potvrzené nezávislým výborem, zjevně se obávajících investovat do nových strojů a zařízení kvůli brexitu, není možné se státním dluhem 1700 miliard liber a s jeho dalším růstem očekávat konec šetření a zvýšení platů po další dobré dvě desítky let.
Mezitím dvě agentury unie oznámily, že odchází kvůli brexitu z Londýna na kontinent a organizace průmyslníků potvrdila, že odchod plánuje 17 tisíc firem plus dvě třetiny kontinentálních. Vláda přitom stále nezveřejnila vlastní chmurné předpovědi vývoje po brexitu, jak požaduje sněmovna.
Premiérka Mayová v Bruselu po příjezdu zopakovala, že snažit se dosáhnout dohody o brexitu by měly obě strany a přivezla kolegům varování před ruskými hackery, kteří podle pokračujícího vyšetřování přesvědčovali před loňským referendem Brity desítkami tisíc falešných zpráv o „nebezpečích“ setrvání v unii.
Zároveň irský průsak hodnocení brexitářů diplomaty unie potvrdil jejich nedostatek kompetence. Možná se už nad brexitem z těchto i jiných důvodů začne brzy smrákat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
