Jan Gruber: Minimální mzda jako měřítko úspěchu

13. září 2018

Všichni lidé v České republice musejí mít prospěch ze současného ekonomického růstu. Politici zleva doprava to dnes opakují tak hlasitě, až by se mohlo zdát, že jejich rozpory v ekonomických otázkách vzaly poprvé od sametové revoluce za své.

Že – byť s jistým zpožděním – nastal konec dějin a zářné zítřky již celé nedočkavé stojí za dveřmi. Stačí je jen otevřít a blahobyt zalije zemi od Krásné až po Bukovec.

Ivan Hoffman: Odborářská ofenziva

Josef Středula, předseda ČMKOS

ČMKOS doporučila odborářským vyjednavačům požadovat ve firmách růst platů o sedm až devět procent a současně usilovat o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků.

Běžící diskuse o dalším zvyšování minimální mzdy ovšem ukazují, že levo-pravé různice zdaleka nejsou jen jakýsi historický přežitek. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, aby minimální mzda v příštích letech rostla rychleji a překonala konečně hranici poloviny mzdy průměrné, vzbudil v pravicovém táboře pobouření. „Je to samozřejmě nesmysl,“ prohlásil například premiér Andrej Babiš, jakkoli jinak lidem slibuje, že bude líp.

Česká minimální mzda je přitom jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Nic na tom nezměnilo ani její rekordně rychlé zvyšování za vlády expremiéra Bohuslava Sobotky. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU patří České republice sedmé místo od konce. Když statistika zohlední, kolik si toho lidé mohou za svůj příjem koupit, jsme dokonce čtvrtí nejhorší.

Přestože minimální mzdu pobírá jen malé procento zaměstnanců, téma jejího růstu s tímto argumentem přejít nelze. Neustále se totiž – kromě jiného – pohybuje pod hranicí příjmové chudoby jednotlivce.

Osudy obou novel

Často to správně připomíná třeba odborový předák Josef Středula. Říkají-li politikové všech barev, že práce se musí vyplatit, nemohou veřejně obhajovat situaci, kdy člověk celý měsíc poctivě pracuje, a přesto z výplaty slušně neuživí sebe ani rodinu.

Petr Hartman: Odbory chtějí růst mezd, které už stejně rostou

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vystoupil na shromáždění odborářů před kolektivním vyjednáváním o růstu mezd ve firmách

Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Platí to i pro příjmy zaměstnanců. Jejich průměrná mzda se přehoupla přes 30 000 korun a pomalu směřuje ke 40 000 hranici.

Spor o výši minimální ale nelze odbít ani tak, že pravice v čele s premiérem věší lidem bulíky na nos. Právě průběh sporu totiž mnohé napoví o možnostech sociální demokracie prosazovat ve vládě vlastní program.

Ukáže, zda bylo přesvědčení Jana Hamáčka, že má coby slabší partner vstoupit do Babišova kabinetu, správné. A konec konců zhodnotí i podporu, kterou vládnímu angažmá ČSSD vyjadřoval předseda naší největší odborové centrály.

Dokud ministerstvo práce a sociálních věcí řídilo politického hnutí ANO, navrhovala Babišova ministryně Jaroslava Němcová, aby minimální mzda odpovídala 44 procentům průměrné mzdy. Maláčová dnes v barvách sociální demokracie prosazuje hranici téměř pětapadesátiprocentní.

Minimální mzda by měla růst automaticky podle průměrné, navrhuje Svaz průmyslu a dopravy

Peníze, mince

Ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová navrhuje, aby se minimální mzda zvýšila příští rok o 1500 korun, jak žádají odbory. Tak by měla dosáhnout poloviny průměrné mzdy v republice. Nápad kritizuje předseda vlády a hnutí ANO Andrej Babiš. Ten trvá na tom, že minimální mzdu je možné zvýšit maximálně o tisícovku. Je čas víc tlačit na růst platů?

Pokud se jí s podporou stranického předsedy Hamáčka a dalších ministrů podaří záměr navzdory přesile uhájit, umlknou přinejmenším na chvíli hlasy těch, kdo vstup sociální demokracie do vlády kritizovali. Ústupky naopak oživí tu část straníků, která holport s trestně stíhaným miliardářem opakovaně kritizovala.

V září nad to čekají sociální demokraty další dva důležité souboje. Sněmovna se totiž vrátí k jejich návrhu na obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci a zákonu o zálohovaném výživném, který má pomoci rodinám, v nichž jeden z rodičů neplatí soudem vyměřené alimenty.

Osudy obou novel spolu s pravidly, podle nichž v příštích letech poroste minimální mzda, budou měřítkem úspěšnosti jejich vládního angažmá.

autor: Jan Gruber
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.