Petr Hartman: Odbory chtějí růst mezd, které už stejně rostou

11. září 2018
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vystoupil na shromáždění odborářů před kolektivním vyjednáváním o růstu mezd ve firmách

Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Platí to i pro příjmy zaměstnanců. Jejich průměrná mzda se přehoupla přes 30 000 korun a pomalu směřuje ke 40 000 hranici.

Kdo z vás to má, mohou se ptát jedinci svých kolegů v zaměstnání. Odpověď může znít, že nikdo. Zhruba dvě třetiny do těchto výpočtů zahrnutých pracovníků berou totiž výplaty pohybující se pod zmiňovaným průměrem.

Silná koruna přinese o třetinu vyšší platy, euro zpomaluje růst, tvrdí ekonom odborů

euro

Náklady na přijetí eura by podle analýzy odborových svazů přišly Česko na 220 až 250 miliard korun a poškodilo by to zaměstnance, důchodce i banky. Odbory ale varují i před tím, že po zavedení společné evropské měny by vzrostl tlak na růst mezd. „Netlačíme na růst mezd bez ohledu na cokoli. Základní otázka je, zda euro pomůže tomu, aby se Česko přibližovalo západním zemím. Ukazuje se ale, že země eurozóny rostou pomaleji,“ upozorňuje makroekonom Martin Fassman.

Přitom žijí v době rekordů. Ty se netýkají pouze platů, ale také čísel vypovídajících o nezaměstnanosti. Ta je rekordně nízká. Zkrátka nejsou lidi. To si dobře uvědomují firmy a jsou ochotny svým zaměstnancům přidat peníze. Jinak by riskovaly, že jim pracovní síly zmizí k lépe platící konkurenci.

Mzdy tak i nadále rostou tempem, které se za pár let už nemusí opakovat. Kdo nyní nevyužije příležitost, bude mít později smůlu. Na výplatní pásce vyšší sumu neuvidí.

Není divu, že odbory naskočily na vlnu ekonomického růstu a tlačí na zaměstnavatele, aby přidávali. Jejich odhodlání zvítězit v boji za vyšší mzdy mělo demonstrovat setkání zhruba tisícovky předáků v Praze.

Až přijde krize

Ukázka jednoty a možná i odborářské síly může celkem snadno vyústit v růst platů. Byť nemusí být zrovna sedmi až devíti procentní, jak navrhuje odborový šéf Josef Středula. Nebude to však především zásluhou odborů, ale situace na trhu práce.

David Klimeš: Lehmani po dekádě varují - až zase přijde krize, mějte doma pořádek

David Klimeš

Česko selhává. Jsme na vrcholu či spíše už za vrcholem hospodářského cyklu a ministryně financí Alena Schillerová stejně navrhuje zase schodkový rozpočet, tentokrát mínus 40 miliard. Nepochybně má být deficit mnohem menší, ideálně má být rozpočet v přebytku. Česko jede na doraz. Důchodový účet se teprve nyní dostal do hubeného plusu, zdravotní pojišťovny nemají rezervy na horší časy. A stát si i za tučných let musí půjčovat.

Nechtějí-li firmy přijít o zakázky a tím o zisk, musí investovat. Týká se to rovněž pracovní síly. Proto lidem, které potřebují, zvyšují platy bez ohledu na výsledek kolektivního vyjednávání s odbory. V některých případech jsou ochotny přidat i v řádu desítek procent.

Pochopitelně firmy nemohou být štědré tak, aby ohrozily svoji existenci. Tam, kde je nabídka pracovní síly menší, nebo kde si mohou firmy pomoci pracovníky ze zahraničí, případně automatizací, je ochota ke zvyšování mezd nižší. Nic na tom nezmění ani požadavky odborů. To jsou však v současné době spíše výjimečné případy.

Petr Hartman

Doba přeje růstu mezd i bez tlaku odborů. Ten budou zaměstnanci více potřebovat až v době, kdy se budou překonávat jiné rekordy. Konkrétně ty, které se budou týkat poklesu výkonnosti ekonomiky a s tím souvisejícího propouštění, případně snižování mezd. Otázkou není, zda k tomu dojde, ale kdy a jak hluboká krize bude?