Jan Fingerland: Žluté vesty a žluté hvězdy

Připomenout si to Evropané mohli během posledních dní, mimo jiné v souvislosti s hnutím žlutých vest.

Hnutí žlutých vest vyvolalo na francouzském venkově vlnu aktivismu. Jaká je jeho budoucnost?

Hnutí žlutých vest původně vzniklo v chudých venkovských oblastech Francie, postupně se ale jádro protestů přesunulo do Paříže a představitelé hnutí předložili požadavky vládě. Prezident Macron nedávno slíbil, že části návrhů vyhoví. „Levicová část žlutých vest chce více veřejných služeb a přerozdělování. Naopak pravicové křídlo vyžadují snížení daní,“ komentuje současnou podobu debaty uvnitř hnutí francouzský komentátor Frédéric Says. Jaká je budoucnost žlutých vest?

Když francouzský premiér Edouard Philippe nedávno informoval veřejnost, že za prvních devět měsíců vzrostl počet antisemitských útoků v zemi o 69 procent, ještě nevěděl, co všechno se stačí stát do konce roku.

Útoky proti francouzským Židům rostou dlouhodobě, situaci zvýrazňuje fakt, že tamní půlmilionová židovská komunita je s náskokem nejpočetnější v Evropě. Jde o často „jen“ o slovní útoky, plivance nebo urážky i z úst veřejně známých lidí v médiích.

Francouzští Židé ale také čelí fyzickým útokům, poslední případ je hlášen z pondělka, kdy dva mladíci zlomili nos dvacetileté ženě, okradli jí a přidali protižidovské urážky.

Koalice ochotných

Z posledních let je známo i několik antisemitsky motivovaných vražd. Pro francouzskou verzi nové vlny antisemitismu je charakteristická směs rasismu s drobnou i větší majetkovou kriminalitou, často ze strany lidí z přistěhovaleckého prostředí.

Thomas Kulidakis: Násilí škodí námitkám hnutí žlutých vest ve Francii

• Upravit
• Smazat

Násilí doprovázející protesty ve Francii je veskrze špatné z několika důvodů. Za prvé ničení centra Paříže je barbarství.

Různé protižidovské incidenty jsou spojeny s velmi různorodými skupinami, od známého komika Dieudoného M‘baly M‘baly, přes různé nacionalisty a identitáře, až po propalestinskou ultralevici a samozřejmě islamisty a nebo část přistěhovalecké komunity, zejména původem z Blízkého východu a Afriky.

Poslední velký fenomén tohoto druhu je spojen s protesty Žlutých vest, tedy amorfním hnutím bez vůdců a bez ideologie. Přesto se v souvislosti s demonstracemi vyskytla řada spíše symbolických útoků na Židy nebo židovské objekty, jako jsou synagogy. V průvodu se objevil i zmíněný komik Dieudoné, který své zasvěcené příznivce zdravil vztyčenou pravicí.

Je typické, že on sám není žádný neonacista, ale člověk částečně afrického původu, který má své obdivovatele mezi muslimskou komunitou, přistěhovalci, ale také různými antikapitalistickými proudy na pravici i levici a kromě nevzdělaných lidí na okraji ho obdivují i francouzští intelektuálové určitého druhu, kteří oceňují jeho údajnou odvahu říkat pravdu moci do očí.

Pro koho pracuješ

Samo hnutí Žlutých vest nepochybně není protižidovské, ale přesto není náhoda, že část jeho účastníků nebo příznivců projevuje podobné názory, odpovídá to totiž stavu veřejného mínění u části francouzské společnosti. Nejcharakterističtější hesla nesená při demonstracích byly věty jako jako „Macron je děvka Židů“.

Jan Fingerland: Proč Francouzi protestují

• Upravit
• Smazat

Kdysi kdosi upozornil na typický francouzský paradox: Francouzi jsou revoluční z tradice. Kde se tato protitradiční tradice vzala a koření současné události v hluboké minulosti?

Tato část veřejnosti totiž věří, že francouzská ekonomika a politika jsou uspořádány podle zájmu vlivných a bohatých lidí, přičemž se klade rovnítko mezi mocné boháče a Židy. Francouzský stát je prý v zajetí takových kruhů a odvážlivci, jako je M‘bala M‘bala to prý říkají jasně.

Stavu věcí nahrává skutečnost, že prezident Macron pracoval dříve pro banku patřící jedné z větví rodiny Rothschildů a že jeden z jeho prvních kroků bylo zrušení drakonické daně na vysoké příjmy. I když mohlo jít o ekonomicky racionální krok, zapadal dobře do obrazu světa, v němž mocní Židé a jejich spojenci okrádají chudáky a bohatnou na jejich úkor.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Francie bojuje s nejrůznějšími neduhy ve svém středu, a demonstrace proti růstu životních nákladů, nedostatečnému zájmu vlády o řadové obyvatele a údajnému vlivu Židů se staly jen nahodilou, i když velmi podnětnou příležitostí podobné názory projevit. Antisemitismus nevyvolaly, ani neposílily.

Někteří Francouzi, pochopitelně včetně Židů se ptají, jestli vyřešení ekonomických a politických problémů povede i k zažehnání antisemitismu, a nebo zda tento problém má ještě jiný kořen, a pokud ano, co s tím.