Jan Fingerland: Zemřel Šlomo Avineri, angažovaný intelektuál a přítel Česka
„Patřím k té malé menšině lidí, kteří nevědí, jak ukončit izraelsko-palestinský konflikt,“ říkával izraelský profesor Šlomo Avineri. V to výroku je mnohé z toho, čím byl – intelektuálem, který chápal složitost věcí; člověkem, který se aktivně zajímal o dění ve své zemi i jejím okolí; mluvčím vyznačujícím se neustálou jemnou ironií; a také přirozeně skromným člověkem, který si nemyslel, že ví všechno. I když právě on toho věděl opravdu hodně.
Narodil se v roce 1933 v polském Bielsku jako Jerzy Wiener, ale v roce 1939 se jeho rodině podařilo odejít do britské Palestiny. Při pohledu na knihovní katalog se zdá, že Avineri byl především univerzitním živočichem – většinu svého devadesátiletého života strávil na vysokých školách v Izraeli i zahraničních prestižních institucích, kam ho zvali, aby mluvil o svých tématech. Těch vystřídal velké množství a často o nich napsal přelomové texty.
Napsal například knihu o Hegelovi, v níž tohoto německého filosofa hájil před vlivným pohledem Karla Poppera, který Hegela viděl jako intelektuální základ moderních totalitarismů.
Středoevropan na Středním východě
V knize o Theodoru Herzlovi vyvracel obvyklé tvrzení, že tento vídeňský žurnalista přišel se svým nápadem na „židovský stát“ kvůli antisemitské Dreyfussově aféře ve Francii, ale spíše reagoval na neblahý vývoj v Rakousku, tehdy i naší vlasti – přičemž přihlížel i k vývoji česko-německo-židovských vztahů v Čechách na konci 19. století.
Čtěte také
I jeho akademické knihy jsou psané čtivým způsobem, kromě toho byl Avineri i velmi pilným publicistou, zajímal se o všechno, včetně třeba vlivu sociálních sítí na úpadek západní demokracie nebo příčin neúspěchu arabského jara. Ani jinak se neuzavíral v akademickém prostředí, od mládí se angažoval v politice, zejména v levicové straně Mapaj, která později splynula se Stranou práce.
V polovině 70. let se stal vysokým úředníkem ministerstva zahraničí a prosazoval přímé kontakty s Organizací pro osvobození Palestiny, což bylo tehdy velmi odvážné, ale podobné kontakty otevřely o mnoho let později cestu k dohodám z Osla. Účastnil se tehdy také tajných setkání s jordánským králem nebo zástupci Egypta, politiku tedy znal nejen z knih. Po vítězství Likudu roku 1977 ze státních služeb odešel a vrátil se do akademické sféry.
Vlastní cesta
Nikdy nešel s proudem, byl velkým kritikem izraelských kroků, ale i neochoty palestinských představitelů převzít odpovědnost za budoucnost i za minulá špatná rozhodnutí, třeba odmítnutí kompromisu z konce 40. let.
Šlomo Avineri měl velmi blízký vztah k České republice, už jen proto, že se narodil blízko českých hranic a že část jeho předků pocházela z Třebíče. Byl obdivovatelem předválečných demokratických tradic, které české země odlišovaly od jejich okolí, a také nově založené havlovské tradice. Krátce po revoluci dorazil jako člen mezinárodní delegace dohlížející na svobodné volby a od té doby tu někdy byl i několikrát ročně, například jako host Fóra 2000.
Česky zatím vyšly dvě jeho knihy, o Theodoru Herzlovi a o významných osobnostech sionistického myšlení. Čestnými doktoráty si mohl tapetovat obývák, ale ti, kdo se s ním sešli, si ho budou pamatovat jako někoho, kdo byl připraven vlídně pomluvit s každým podivínem, který ho oslovil třeba i v hotelu u večeře.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Jak Češi založili Izrael, popisuje ve své knize specialista na česko-izraelské vztahy Martin Wein
Česká republika platí za jednoho z nejvěrnějších přátel Izraele. Tento stav je prý důsledkem dlouhodobě vřelých česko-židovských vztahů. Je tomu ale skutečně tak?
-
Jan Fingerland: Zemřel profesor Alexander Fried, pozorovatel 20. století
Některé životní příběhy se musely odehrát, protože v románu by tomu nikdo nevěřil. Platí to i pro osud Alexandera Frieda, oběti nacismu, komunismu, exulanta a Čechoslováka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
