Jan Fingerland: Zemřel muž, který se stal vlastním nepřítelem
Jsou příběhy, které se musí stát, protože romanopisci nebo scénáristovi by je nikdo nevěřil. Patří mezi ně i osud Solomona Perela, který před pár dny zemřel ve věku téměř 98 let.
Solomon Perel během svého dlouhého života vlastně ničím zvláštním nevynikl. To jen historické okolnosti ho donutily prožít neobyčejný příběh. Znají ho miliony čtenářů jeho vzpomínek, nebo diváků působivého filmu Evropa Evropa, který podle jeho knihy v roce 1990 natočila polská režisérka Agnieszka Hollandová.
Perel se narodil v roce 1925 v Německu v židovské rodině, která pocházela z Polska. Jeho rodnou řečí byla němčina, za jidiš svých rodičů se před kamarády styděl. Jeho otec byl zbožným odpůrcem sionismu. Když v Německu přišli k moci nacisté, Perelovi se vrátili do Polska, kde je nakonec v roce 1939 dostihl Wehrmacht.
Smůla a štěstí
Čtěte také
Rodiče po čase zahynuli v ghettu, ale tehdy čtrnáctiletému Solomonovi se podařilo uprchnout na východ, do té části Polska, které pro změnu zabral Sovětský svaz. Na dva roky se dostal do sovětského sirotčince, kde se naučil rusky a byl vystaven komunistické propagandě.
Jenže v roce 1941 Němci přepadli své sovětské spojence, a šestnáctiletý Solomon se nakonec přece jen ocitl v jejich rukou. Statisticky vzato měl zahynout tak jako miliony dalších Židů, kteří byli po německém útoku zabíjeni přímo na místě.
Jenže Perel se na poslední chvíli prohlásil za německého sirotka, člena jednoho z četných německých jazykových ostrovů ve východní Evropě, a stal se jakýmsi synem pluku dotyčné jednotky. Ta využívala jeho znalosti němčiny, polštiny i ruštiny, takže tlumočil i zajatému synu samotného Stalina. I to je detail skoro románový. Při jiné příležitosti si vyfotil Hitlera, který navštívil jeho jednotku na frontě.
Čtěte také
Po čase byl Solomon, nyní vystupující pod smyšleným jménem Josef Perjell, poslán do Německa, aby se vzdělával v elitní škole hnutí Hitlerjugend. Tam musel svou identitu, včetně obřízky, skrývat ještě úzkostlivěji, ale s úspěchem, nikoho by prý nenapadlo, že by se židovský chlapec mohl dostat až do takového prostředí.
Podle filmu na konci války bojoval proti Sovětům, byl zajat a před smrtí ho na poslední chvíli zachránil jeho vlastní bratr, osvobozený vězeň koncentračního tábora. Skutečný Solomon byl nasazen na západní frontě a podařilo se mu dostat do amerického zajetí, ze kterého byl brzy propuštěn na svobodu. Ve filmu i ve skutečnosti se zázračně přeživší mladík rozhodl odstěhovat do Palestiny, budoucího Izraele, kde pak prožil zbytek neobvykle dlouhého života.
Návrat k sobě
Dalších téměř 80 let žil vlastně obyčejný život, odhlédneme-li od faktu, že Perel po desítky let skrýval podivuhodné tajemství svého přežití. To ho v 80. letech dovedlo až k srdečnímu kolapsu. Pak se rozhodl mluvit o něčem, čemu by po válce stejně nikdo nevěřil. Židů, skrývajících se pod falešnou identitou bylo mnoho, ale ne v této podobě.
Čtěte také
Mluvil o věci, kterou filmový scénář moc nezdůrazňuje. Totiž že se nakonec vlivem propagandy stal hrdým příslušníkem Hitlerovy mládeže, a že se své nacistické identity nikdy tak docela nezbavil. Nebyl nacista, ale nebyl schopen potlačit kus své identity, vliv indoktrinace, ale také pocitu sbratření, který v Hitlerjugend zažil.
Jak sám uvedl, jeho cesta k Němci Josefu Perjellovi byla mnohem snadnější než návrat k Židu Solomonu Perelovi. Na přelomu 80. a 90. let s dojetím setkal se svými spolubojovníky z fronty i školy Hitlerjugend a poprvé jim odhalil, že nebyl stejný Němec jako oni.
Jeho život – tedy ten, který prožil v Evropě, byl v něčem extrémní, ale v milionech slabších verzí také velmi typický pro století, ve kterém lidé jako Perel prožili většinu života, vlastně v našem regionu.
U nás máme za sebou čerstvou a velmi zapálenou debatu o ideologii, vině, nebo osobní odpovědnosti v souvislosti s prezidentskými kandidáty, a nyní také po smrti Lubomíra Štrougala. Ten se narodil a zemřel takřka ve stejném období jako Perel – a dokázal vyvolat dojem, že to byl ten „lepší druh komunisty“.
Jsou tu ovšem o odlišnosti. Perel se stal členem Hitlerjugend nedobrovolně a v útlém věku. A Štrougalovi nebo našim dnešním politikům také nešlo o život, v tom samozřejmě je podstatný rozdíl.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
