Jan Fingerland: Země jako vězeň prezidentovy choroby

Ty jsou namířeny proti jeho opětovné kandidatuře v dubnových prezidentských volbách. Alžírsko tak už několik týdnů prožívá své předčasné jaro - a nebo opožděné, pokud budeme současné dění v této zemi přirovnávat k arabským jarům roku 2011.

Právě před osmi lety veřejnost v řadě zemí severní Afriky a Blízkého východu dala najevo, že není spokojená se svou ekonomickou situací ani politickým zřízením. Alžířané se tehdy k Tunisanům, Egypťanům nebo Syřanům nepřidali. Bylo to kvůli nejméně třem národním zvláštnostem.

Národní specifika

Alžírsko v té době nebylo tvrdou diktaturou, systém vlády byrokracie, podnikatelské oligarchie a armády měl určitou pružnost a umožňoval omezenou veřejnou debatu. Dále, Alžírsko je velkým producentem fosilních paliv, jeho mocipáni vždy svou vládu měli čím podestlat.

Radikální islamisté v Alžírsku zavraždili uneseného Francouze

Radikálové z Islámského státu zavraždili francouzského rukojmího Hervého Gourdela uneseného v Alžírsku. Zprávu přinesla jako první agentura AFP. Teroristé zveřejnili popravu na videonahrávce. K vraždě i únosu se hlásí skupina Džund al-Chalífa - Chalífovi vojáci, která tvrdí, že je napojená na Islámský stát.

A za třetí, Alžířané za sebou měli krvavou válku v 50. letech a další v 90. letech, když se armáda postavila proti volebnímu vítězství islamistů. Společnost se obávala rozvalení pořádku více než lidé v jiných arabských zemích. Přitom tamní problémy byly totéž v bleděmodrém. Vysoká nezaměstnanost, zejména mladých lidí, obrovská korupce, bezvýchodnost, pocit bezmoci.

Do ulic nyní Alžířany vyhnala směs důvodů, ale spouštěčem byl záměr prezidenta Butefliky znovu, už popáté kandidovat na prezidenta země. Abdelazíz Buteflika navíc už dříve nechal zrušit omezení počtu funkčních období na dvě.

Bývalému mladému důstojníkovi z dob osvobozenecké války se dařilo vítězit díky svému životopisu, ale také podpoře vládnoucí elity, slabosti opozice a nepochybně i kvůli volebním podvodům. Společnost však už neunesla Buteflikův záměr kandidovat i poté, co kvůli zdravotním problémům už před lety prakticky přestal vykonávat svou funkci.

Prezident svým vězněm

Prezident je po mrtvici upoután na vozík a už léta veřejně nevystoupil. I jeho nejnovější vzkaz bouřící veřejnosti, že je ochoten po svém zvolení vyvolat debatu o reformách a předčasně odstoupit, musel být přečten.

Jan Fingerland: Alžírsko volí nehybnost

• Upravit
• Smazat

Kdysi se u nás vtipkovalo, že v Praze by ve volbách vyhrála i Klausova tenisová raketa. Alžírský prezident nyní dokázal v praxi, že se může vyhrát, i když už je rok prakticky nepohyblivý a k volební urně ho museli dovést na kolečkovém křesle.

Demonstranti vyjadřují svůj odpor vůči prezidentovi jako zosobnění současného systému, ale možná i on je svým způsobem jeho obětí. Někteří alžírští pozorovatelé se domnívají, že Buteflika je vlastně zajatcem skupiny, která má zájem co nejdéle udržet ikonu osvobozeneckého boje u moci. Mezi spiklence má patřit i mladší prezidentův bratr Said.

V mocenské špičce současného Alžírska, včetně armády a tajných služeb, se pravděpodobně už léta odehrává zákulisní boj o vliv. Veřejnost se může o dění v těchto kruzích jen dohadovat, občas se dozví o uvěznění některého vysokého důstojníka a podobně.

Arabské jaro – ve smyslu volání po demokratizaci a větší otevřenosti – tedy dorazilo do Alžírska, a na rozdíl od jiných arabských zemí ho neodrazuje tragický případ Sýrie a už vůbec ne alžírská zkušenost z občanské války 90. let. Vysvětlení pravděpodobně spočívá v tom, že tuto revoluci dělají velmi mladí lidé, kteří vzhledem k demografickým poměrům představují nadpoloviční část společnosti.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Sami si totiž krvavá 90. léta nepamatují. A vědí, že nechtějí prožít svůj život v tom, co si pamatují od narození – pod vládou zkorumpované elity a nad ní jako symbol prezidenta, který se stal hlavou státu často dříve, než se oni sami narodili.