Jan Fingerland: Voliči Trumpa a Harrisové se modlí jinde a jinak
Ameriku čekají prezidentské volby, a je samozřejmé, že o politických preferencích voličů rozhoduje jejich věk, vzdělání, příjmy nebo region. Podle průzkumu se ukazuje, že také hodně záleží i na příslušnosti k různým podobám křesťanství.
Dalo by se říci: „pověz, do kterého kostela chodíš, a já ti řeknu, jestli jsi pro Trumpa nebo pro Harrisovou.“ Vyplývá to z průzkumu, který provedla známá agentura Pew Research Center z přelomu srpna a září.
Ukazuje se, že zatímco americká společnost jako celek je rozdělena na dvě téměř stejné části voličů kandidáta republikánů nebo kandidátky demokratů, v případě jednotlivých náboženských skupin je to hodně jiné.
Do různých stran
Mezi protestanty dost jasně převažují voliči Donalda Trumpa, a to v poměru 61 ku 37 procentům. Složitější to je při podrobnějším pohledu. Například u bílých evangelikálů drtivě vítězí Trump, kterého bude volit více než 80 procent z nich, zatímco Harrisovou jen 16 procent.
Čtěte také
Opačným extrémem jsou černí protestanti bez rozlišení církví. Ti podporují podobně drtivou většinou Harrisovou - poměrem 86 ku 11. Kdesi napůl cesty jsou tedy bílí neevegalikální protestanti, kteří mírně preferují Trumpa.
O něco rovnoměrnější je situace u katolíků, což je v případě americké společnosti velmi rozmanitá skupina, od potomků někdejších přistěhovalců z jižní a střední Evropy, včetně českých zemí, až po ty, jejich předci přišli ze zemí Latinské Ameriky.
Celkově vzato katolíci mírně preferují Trumpa. Avšak opět platí, že mezi bílými katolíky má Trump podporu více než šedesátiprocentní, ale mezi Hispánci v podobném poměru vítězí Harrisová.
Čtěte také
Ve všech případech platí, že čím častěji volič chodí do kostela, tím větší je pravděpodobnost, že bude volit Donalda Trumpa. Agentura zjišťovala volební preference také u židovského obyvatelstva. Američtí Židé tradičně většinově volí demokratické kandidáty (či kandidátky), a to poměrem zhruba tři ku jedné.
Jediným překvapením tedy je, že tentokrát je z nějakého důvodu podpora Harrisové mezi Židy už „jen“ dvoutřetinová. Může za tím být vyšší natalita mezi ortodoxními věřícími, kteří mají blíže ke kulturně konzervativnějším politickým proudům, a naopak velmi malá porodnost liberálněji naladěné části židovské komunity.
Co koho pálí
Průzkum se kupodivu nezabýval volebními preferencemi muslimů, kterých je dnes v USA už asi 4,5 milionu, a jejich počet dále roste. V minulých volbách jednoznačně podpořili demokrata Joea Bidena. Mimo jiné jim vadila Trumpova protimuslimská rétorika.
Čtěte také
Jejich vztah k Bidenovi, a možná i Kamale Harrisové, od vypuknutí války v Gaze negativně ovlivňuje jejich nesouhlas s politikou současné administrativy vůči Izraeli, kterou považují za příliš vstřícnou.
Výzkumná agentura mezi dotazované zahrnula ještě tři nečekané „náboženské“ skupiny, a to „ateisty“, „agnostiky“, a pak i ty, kteří se nepovažují za „nic určitého“. Ve všech těchto případech jasně převažují voliči Kamaly Harrisové, nejvíce mezi ateisty.
Výzkum obsahuje řadu dalších poznatků, například důležitost jednotlivých otázek pro jednotlivé skupiny, jako je imigrace, umělé potraty, zločinnost, držení zbraní, zahraniční politika nebo klimatická změna.
Například bílé katolíky nejvíce zajímá ekonomika a nejméně rasová rovnost. Černé protestanty trápí zejména ekonomika a dostupné zdravotnictví, a nejméně imigrace. Ateisty nejvíce zaměstnává obsazování Nejvyššího soudu a klimatická změna, nejméně je zajímá problém násilné zločinnosti.
Jak se ukazuje, každý volič má svou unikátní směs preferencí, ale nakonec si ale všichni budou vybírat jen mezi dvěma alternativami.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
