Jan Fingerland: Velitel Azovu v Izraeli
Informace, že do židovského státu přijíždí zástupci ukrajinského pluku Azov, má v sobě špetku senzačnosti. Přinejmenším v izraelských médiích návštěvu sledovali velmi pozorně. Vždyť právě Azov, původně nezávislá dobrovolnická milice a později součást oficiální ukrajinské armády, byl obviňován z toho, že jeho jádro tvoří neonacisté, těžko tedy lidé se sympatiemi pro Izrael.
Čtěte také
Naopak Izraeli někteří Ukrajinci vyčítají, že až dosud nezačal s dodávkami zbraní pro Kyjev.
A v závěru roku najednou přišla zpráva, že na letišti u Tel Avivu přistála delegace zástupců Azovu. Její cestu pomáhala organizovat ukrajinská ambasáda, spolu se sdružením Izraelští přátelé Ukrajiny a nevládní nadací Nadav Leonida Něvzlina, izraelského, původně ruského podnikatele a filantropa, nyní kritika Putinova režimu v izraelském exilu.
Ukrajinská Masada
Konkrétně dorazil Ilja Samojlenko, jeden z velitelů zajatých v ocelárnách Azovstal a později vyměněných za ruské vojáky a oligarchu Viktora Medvedčuka. S ním dorazila také Julia Fedosjuková, manželka vojáka Azovu, který je nadále v ruském zajetí.
Čtěte také
Izraelská média v hebrejštině, ruštině i angličtině věnovala cestě velkou pozornost, včetně debaty, do jaké míry je Azov stále pod vlivem neonacismu. Sám Samojlenko, o jehož spojení s krajní pravicí není nic známo, toto tvrzení popírá. Organizace, jako OBSE nebo Human Rights Watch, prý papouškují ruskou propagandu.
Samojlenko přijel do Izraele pochopitelně předat ukrajinský pohled na věc, i když tamní společnost je tak jako tak většinově proukrajinská, ale vláda se zdráhá posílat zbraně. Ukrajinský host navštívil mimo jiné Masadu, pevnost, v níž se před dvěma tisíci lety zabarikádovali poslední židovští bojovníci proti Římu a podle legendy raději zemřeli, než by se vzdali.
Samojlenko, aby přiblížil svou perspektivu, přirovnal Azovstal právě k Masadě, což je symbol Izraelcům dost srozumitelný, vždyť dnes na tomto místě izraelští vojáci skládají přísahu.
Izraelský model
Čtěte také
List Haaretz poukázal na výroky Julie Fedosjukové, které mohly vyznít tak, že ti, kdo se více zasloužili o stát, by měli mít větší práva, což prý může vyznít neliberálně. Sama Fedosjuková Haaretzu sdělila, že v žádném případě nepodporuje nedemokratickou formu vlády a tyto výroky nelze spojovat s propagandou proti Azovu.
Je pozoruhodné, že sám prezident Zelenskyj už v dubnu mluvil o tom, že budoucí osvobozená Ukrajina nebude jako Švýcarsko, ale prý spíš jako velký Izrael. Tehdy to vyvolalo debatu, co to v praxi bude znamenat, zda například očekává, že stát bude vynakládat větší prostředky na obranu nebo bude klást větší důraz na otázky národní identity.
Představitelé pluku Azov do Izraele dorazili v období Chanuky, který se dnes připomíná jako mírný svátek světla a Božího zázraku. Někteří Izraelci si ovšem všimli hlubší symboliky, protože Chanuka původně připomínala především vojenské vítězství židovských povstalců proti cizím utlačovatelům.
Neboli Chanuka je připomínkou, že menší národ může porazit mnohem většího nepřítele, pokud se rozhodne, že se nedá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
