Lída Rakušanová: Putin nás nemusí zastrašovat. Zvládneme to sami

23. září 2022

Když Vladimir Putin ohlašoval ve středu ráno částečnou mobilizaci, neopomněl opět zdůraznit, že Rusko má jaderné zbraně, které může použít, bude-li napadeno. Tentokrát to ale udělal v kontextu s ohlášením, že až proběhne v Ruskem obsazených územích východní Ukrajiny právě začínající referendum o připojení k Rusku – a že by mohlo dopadnout jinak než kladně, o tom kremelský vládce nepochybuje –, stanou se dotyčné oblasti součástí Ruska.

Jinými slovy, boj Ukrajiny o Donbas bude pak podle Putina útokem proti Ruské federaci.

Čtěte také

Lze předpokládat, že to pro řadu lidí nejen v Česku, ale i všude jinde v Evropě bude znamenat ještě větší obavy z budoucnosti. Jako by nestačila nejistota ohledně cen energií a tepla, jako by nerostla inflace nevídaným tempem, jako by nehrozila v zimě další vlna covidové pandemie, šíří se teď kontinentem jak rakovina ještě ke všemu i deprese z Putinových výhrůžek.

Děje se tak přesně to, co Putin svými temnými narážkami sleduje: vzbudit v Evropě iracionální strach, vyprovokovat lidi k protestům proti demokratickým vládám, způsobit rozkol ve společnosti a pomoci tak ke kormidlu populistům bez svědomí, sociopatům, jako je on sám.

K panice není důvod

Čtěte také

Přesto se i v současné pochmurné atmosféře najdou světlé okamžiky, jen je chtít vidět. Jen pár hodin po Putinově projevu došlo k doposud největší výměně válečných zajatců a na svobodu se dostalo 215 ukrajinských vojáků včetně mnoha členů Azovského praporu i s jejich veliteli, kteří bojovali v Mariupolu do posledního náboje.

Podle ruské propagandy přitom ztělesňovali právě oni ty údajné „fašisty“, před nimiž Rusové přijeli Ukrajinu „zachránit“. A o kterých Putinovi propagandisté v ruské televizi doposud tvrdili, že si nezaslouží nic než smrt. Jejich propuštění nikdo nezasvěcený nečekal. Putinovi zřejmě přece jen záleží na tom, aby nebyl „jak kůl v plotě“.

A ještě jeden světlý okamžik z tohoto týdne: z kazachstánského Bajkonuru odletěli na mezinárodní vesmírnou stanici jeden americký a dva ruští astronauti. Poprvé od začátku války na Ukrajině. Zda to bylo naposled, uvidí se po roce 2024, kdy hodlá Kreml od společného výzkumu vesmíru definitivně odstoupit.

Lída Rakušanová

Nechybí ale ani pozitivní zprávy ze zcela jiného, českého, soudku: schválených přihlášek fotovoltaiky do sítě evidovaly energetické koncerny v Česku od začátku roku už tolik, že jejich výkon vydá za víc, než produkují Temelín a Dukovany dohromady.

Jak je vidět, dá se krize brát i jako šance, a to šance naprosto reálná. Že nás čekají těžké časy, je neoddiskutovatelné. K panice, jakou chce vyvolat Putin, ale není důvod. Leda že bychom se masochisticky chtěli zastrašovat sami.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio