Izrael neposlouží Ukrajině, když bude jen odsuzovat Rusko a nebude se s ním bavit, říká komentátor Fingerland
Zaznívá kritika toho, že se Stát Izrael málo postavil za Ukrajinu poté, co zemi napadlo Rusko. „Mnozí lidé to považují za zradu ne nutně Ukrajinců, ale jakési ideje, protože Izrael reprezentuje tradici boje Davida proti Goliášovi,“ soudí komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. „Jedna rovina jsou izraelské kalkulace, Izrael není stát, který by se obával, že bude na řadě, bude-li Rusko expandovat. Ale dost závisí na postojích Ruska v oblasti Sýrie.“
V Sýrii totiž operuje hnutí Hizballáh, nepřítel Izraele. „Íránské revoluční gardy tam převáží výzbroj. A Rusko, které se v Sýrii vojensky usadilo, umožňuje Izraeli zasahovat proti těmto konvojům. V současné chvíli míří na Izrael asi 150 tisíc raket v rukou Hizballáhu. Pokud nastane válka mezi Izraelem a Hizballáhem, bude pro Izrael velice těžká. Toto je pro Izrael bezpečnostní riziko číslo jedna,“ vysvětluje Fingerland.
Čtěte také
Izrael podle něj počítá s tím, že pokud se mu nepodaří eliminovat tuto hrozbu, mohlo by to stát život tisíce izraelských občanů. Izrael se proto vyhýbá hlasitým výrokům, které by odsuzovaly Rusko, ale přesto hlasoval například pro vyloučení Moskvy z Rady pro lidská práva OSN.
„Také je Izrael kritizován za to, že neposílá na Ukrajinu vojenskou pomoc. Ale to neposílá podstatná část členských států Evropské unie. Současně je Izrael jediná země, která vybudovala na Ukrajině obrovskou polní nemocnici včetně personálu a stojí ho to obrovské peníze,“ upozorňuje Fingerland.
My pořád nevíme, jakou úlohu hraje Izrael v kontaktu mezi Vladimirem Putinem a západním světem.
Jan Fingerland
Ukazuje také na rozdělení rolí v izraelské vládě: Naftali Bennet coby současný premiér zastává pragmatická hlediska, zatímco Jair Lapid coby příští premiér – na základě dohody o rotaci na dvou nejvýznamnějších postech ve vládě – má idealistické postoje.
„A ještě jedna poznámka. My pořád nevíme, jakou úlohu hraje Izrael v kontaktu mezi Vladimirem Putinem a západním světem. Izrael neposlouží Ukrajině tím, pokud bude jednoznačně odsuzovat Rusko a nebude se s ním bavit. Možná že Bennett v tomto žádnou úlohu nemá, možná ano, ale přece jen bychom si měli ponechat určitou rezervu, zda se za kulisami něco neděje,“ soudí komentátor.
Putin není antisemita
Izraelská veřejnost se i pod vlivem mediálního obrazu Ukrajiny přiklání právě na její stranu, doplňuje Tomáš Kraus, emeritní tajemník Federace židovských obcí a ředitel Institutu Terezínské iniciativy. „Vidí tam určité paralely k Izraeli, dokonce se konaly nějaké demonstrace na podporu Ukrajiny,“ říká.
Čtěte také
Tato paralela ale není stoprocentní, připomíná Kraus s odkazem na komplikovanou historii Židů na Ukrajině.
Ačkoliv ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov upozorňuje na židovský původ prezidenta Zelenského, nedá se říci, že je ruský režim vysloveně antisemitský, usuzuje Fingerland:
„Posledních dvacet let se v Rusku utužuje režim, ale není tam otevřená antisemitská politika, sám Vladimir Putin pravděpodobně není antisemita. Jiná vrstva je, že lidé pod ním si zahrávají s antisemitskou rétorikou. Každá vláda potřebuje najít nepřátele, na které bude svádět věci – ale ani tak nejsou Židé hlavní cílovou skupinou.“
Vladimir Putin hraje nějakou hru. Ne proto, že by byl antisemita, ale protože mu nevadí, když se kalí voda.
Jan Fingerland
Tím, že Lavrov poukázal na Zelenského židovské kořeny, možná vyslal Kreml vzkaz na Ukrajině, ale Izraeli. „Že si nemůže být ničím jistým. Druhá věc je, že Vladimir Putin hraje nějakou hru. Ne proto, že by byl antisemita, ale protože mu nevadí, když se kalí voda,“ dodává komentátor.
Poslechněte si celou debatu, moderuje ji Eva Hůlková.
V první části Vertikály se bude mluvit o novém pražském arcibiskupovi, kterým papež jmenoval Jana Graubnera. Vysvětlíme, proč afghánské ženy smí z domu jen v burce. A také proč se anglikáni po osmi staletích omluvili za protižidovské zákony. Připravil a moderuje Adam Šindelář.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.