Jan Fingerland: Tunelem do války

Tato skoro filmová situace se opakovala na libanonsko-izraelských hranicích a vyvolala otázku, jestli to není začátek nové války.

Libanonský Hizballáh se obává ztráty přízně voličů. Kvůli ekonomice i padlým v Sýrii

• Upravit
• Smazat

Ve Washingtonu zvlášť pozorně sledují, jak se zařídí libanonské militantní hnutí Hizballáh po nedělních parlamentních volbách. Podle amerického magazínu American Interest je nejpravděpodobnějším scénářem úspěch Hizballáhu i jeho šíitského spojence, strany Amal.

Napětí vyvolala informace, že izraelští odborníci našli několik tunelů vedoucích z Libanonu do Izraele. Jejich stavitelem je libanonské proíránské hnutí Hizballáh a zřejmě je hodlalo použít jako cestu pro své bojovníky na izraelské území.

Už teď je Hizballáh hrozbou pro izraelský sever a střed kvůli obrovskému arzenálu více než sta tisíc raket. Během posledních válek toto hnutí ostřelovalo izraelská města a způsobilo velké škody a vyvolalo obavy mnoha Izraelců, kteří se museli ukrývat v bunkrech. Od posledního konfliktu se Hizballáh s pomocí Íránu a Sýrie vyzbrojil účinnějšími a přesnějšími raketami, což znamená, že v další válce by obyvatelé severního Izraele byli ještě více ohroženi.

Proti komu vlastně?

Nyní objevené tunely do izraelského vnitrozemí jsou vlastně novou frontou, kterou Hizballáh otevřel. Navíc psychologicky zasahují citlivé místo izraelské společnosti, protože nepřátelští bojovníci by mohli proniknout do vnitrozemí, kde by se dlouho mohli pohybovat, než by je Izraelci dopadli. Navíc poté, co byli muži Hizballáhu nasazeni do bojů v Sýrii, narostly pravděpodobně jejich bojové schopnosti a zkušenosti.

Gita Zbavitelová: Jednotky OSN v Libanonu mají účinněji řešit zbrojení Hizballáhu

• Upravit
• Smazat

Spojeným státům a Izraeli se tento týden podařil významný úspěch, který by teoreticky mohl zvýšit bezpečnost na Blízkém východě – OSN posílila mandát své mírové mise UNIFIL v Libanonu a ta by teď měla pečlivěji kontrolovat nezákonné zbrojení šíitského hnutí Hizballáh.

Izraelci začali tunely ničit a současně začali natahovat ostnatý drát na hranici – respektive linii příměří, protože mezi oběma státy není uzavřena mírová dohoda a Libanon neuznává Izrael, natož pak vzájemnou hranici. Právě během natahování drátů došlo ke konfrontaci mezi libanonskými a izraelskými vojáky.

Proč libanonskými? Podle Izraelců se libanonská vláda už plně podřídila zájmům a cílům Hizballáhu, organizace vojensky silnější, odhodlanější a organizovanější, než jsou libanonské státní instituce, včetně armády. Izraelci proto varují, že pokud by se situace vyhrotila a vedla k ozbrojenému střetu, činili by za operace Hizballáhu zodpovědným celý libanonský stát.

Regionální hlediska

V této věci zřejmě došlo k napjatým debatám mezi izraelskou a americkou vládou, protože Američané podporují libanonskou armádu a nesouhlasí s izraelskou interpretací situace, nebo spíše důsledky, které by z toho Izraelci odvodili.

Jan Fingerland: Hizballáh vrací úder aneb Chystá se ještě jedna válka na Blízkém východě?

• Upravit
• Smazat

Na izraelské straně hranic s Libanonem vybuchla malá nálož a zranila dva vojáky. Vzhledem k tomu, že v posledním roce byl Izrael terčem asi tuctu podobných útoků, mohlo by jít o téměř rutinní nehodu, která se navíc obešla bez obětí na životech. Ve skutečnosti ale tento incident může být začátkem nového konfliktu. Ovšem také nemusí.

I Američané ovšem vědí, že libanonská vláda nemá vůli se Hizballáhu postavit. Hizballáh navíc podporují a vlastně používají Íránci ve svém boji proti Izraeli, bez ohledu na libanonské zájmy.

Z mezinárodněpolitického hlediska je důležité, že náhradní fronta mezi Íránem a Izraelem se zřejmě přesouvá ze Sýrie do Libanonu, v tom je situace velmi výbušná. Izraelci se v těchto věcech musejí spoléhat nejen na svou odstrašující sílu, ale i na zprostředkování. V Sýrii to bylo zejména Rusko, které tím získalo velký vliv v oblasti. V Libanonu se ke stolu alespoň zčásti vrací Amerika, která syrskou kauzu z velké části pustila ze zřetele, i v tomto případě však Netanjahu usiloval i o ruské zprostředkování.

Otázka priorit

Věc má zajímavé aspekty i z izraelského vnitropolitického hlediska. Mimo jiné se tím vysvětlují některé kroky z nedávné minulosti – totiž rychlé ukončení napětí na hranicích Gazy, kdy Izraelci vlastně ani příliš nereagovali na několik set raket, které na jejich území vystřelilo hnutí Hizballáh. V té době už izraelská vláda věděla o nutnosti vyřešit situaci na severu, která měla prioritu.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Současně se ozývají hlasy i zevnitř izraelské armády, vinící Netanjahua, že z potenciálně jen technické záležitosti udělal z politických důvodů veřejnou otázku, aby posílil své postavení proti lidem, jako je dosavadní ministr obrany Lieberman.

Situace na hranicích je napjatá, ale zdá se, že se podařilo ji ztišit. Současně je ale zřejmé, že příští válka Izraele s Hizballáhem může být ještě rozsáhlejší a ničivější, než ty předchozí.