Ve Washingtonu zvlášť pozorně sledují, jak se zařídí libanonské militantní hnutí Hizballáh po nedělních parlamentních volbách. Podle amerického magazínu American Interest je nejpravděpodobnějším scénářem úspěch Hizballáhu i jeho šíitského spojence, strany Amal.
Obě formace si pojistí všech sedmadvacet křesel, vyčleněných šíitské menšině v 128členném parlamentu. Tím blok získá silný koaliční potenciál.
Přesto v zemi probíhají socioekonomické trendy, které mohou nečekaně podlomit vliv Hizballáhu na šíitskou komunitu. „Je možné, že hnutí bude muset hledat v libanonském politickém systému novou roli,“ uvažuje komentátor Bilal Saab z washingtonského think-tanku Blízkovýchodní ústav.
Libanon už současný nápor syrských uprchlíků nevydrží. Před velvyslanci evropských a arabských zemí to prohlásil libanonský prezident Mišel Aún. Zopakoval tak stále častější stesky politiků této malé arabské země. Vlastních obyvatel má čtyři milióny. Syrských uprchlíků hostí milión a půl.
Od svého vzniku v roce 1982 Hizballáh silně profitoval z pomoci Sýrie a Íránu. Stal se vlivnou regionální silou. Achillovou patou hnutí je ale lokální podpora šíitských voličů. Hizballáh může jít jen tak daleko, jak mu to šíitská komunita dovolí. A v jejích řadách sílí pochybnosti o tom, zda je jim hnutí vůbec nějak prospěšné.
Zejména v klíčovém údolí Bikáa a ve městě Baalbek se důvěra v Hizballáh otřásla. Samozřejmě nelze dílčí trendy přeceňovat, na druhé straně sebemenší rozpory mezi hnutím a voliči pořádně znepokojuje šéfy Hizballáhu.
Jak American Interest uvádí, není nijak těžké pochopit, proč některé regiony ztrácejí v militantní hnutí důvěru. V minulých dekádách totiž Hizballáh štědře podporovaly, ale dostaly za to jen velmi málo.
Tamní chudoba nezajímala ani libanonskou vládu, ani Hizballáh. V posledních letech pak regiony na pokyn hnutí vyslaly stovky svých mladých mužů bojovat do Sýrie, příliš mnoho jich ale padlo. Zklamání je všudypřítomné a promítne se i do voleb.
Obyvatelé údolí Bikáa se bojí, že jižní části Libanonu jsou protežovány: lidé tam mají nové silnice, vodovody, elektřinu, státní školy a nemocnice i tučné dotace od libanonských šíitů ze zahraničí či od mezinárodní komunity. Nic z těchto benefitů ale v Bikáa nikdo neviděl.
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh si je těchto potíží vědom. Obratně svaluje vinu na premiéra Saada Harírího, který podle něj nevěnuje chudým oblastem náležitou pozornost. S kritikou vlády vystoupilo v rámci videokonference celé vedení Hizballáhu. „To dokazuje, že se hnutí akutně bojí ztráty voličské přízně,“ tvrdí americký magazín.
Problém je v tom, že nová generace Libanonců nevnímá nepřátelství a konflikt s Izraelem nijak osudově. Zakladatelský mýtus Hizballáhu o hrdinném odboji proti izraelské okupaci v letech 1982 až 2000 přestává fungovat.
Kromě toho Hizballáh velmi vyčerpala válka v Sýrii. Špatná ekonomická situace v zemi podrývá význam hnutí. Jenomže hospodářské obtíže má i hlavní sponzor Hizballáhu, Írán. Hizballáh marně apeluje na ústřední vládu, aby převzala břímě ekonomické pomoci.
Šajch Nasralláh v poslední době objevil téma korupce státních úředníků, a dokonce navrhl vytvořit nové ministerstvo státního plánování. Odzvonilo tak časům, kdy militantní hnutí přenechávalo politiku a hospodářské problémy politickým rivalům a plně se soustředilo na ozbrojený boj.
Izrael si v těchto dnech připomíná desáté výročí války s libanonským šíitským hnutím Hizballáh a média v této souvislosti spekulují, zda se neschyluje k dalšímu konfliktu.
Do nedělních parlamentních voleb šel proto Hizballáh s podrobným programem, který se týkal všech oblastí státní správy. Zůstává otázkou, zda se militantní hnutí dokáže vymanit z dědictví dlouhých let dobrovolné rezignace na ekonomické otázky. Navíc západní země považují Hizballáh za teroristickou organizaci a udělají vše pro to, aby jeho vliv na chod státu zablokovaly.
Podle American Interestu mělo k znovuobjevení účasti na státní správě v Hizballáhu dojít už dávno. Nynější motivace a načasování však působí podezřele. Uskupení se od začátku stranilo státních struktur a snažilo se uchovat si vojenskou autonomii. Nynějším obratem se nakvap snaží získat ztracené sympatie šíitského elektorátu.
Ačkoli volební úspěch radikálů je prakticky jistý, budoucnost už tak zářivě nevypadá. Hizballáh si musí do budoucna uchovat nezávislost na státu, dál fungovat jako militantní síla, a přitom se ještě postarat o blaho svých voličů. „Je téměř jisté, že všechny tři body se mu dosáhnout nepodaří. Libanon nicméně v povolební době čeká novinka – politicky silně angažovaný Hizballáh,“ predikuje American Interest.
Libanon už současný nápor syrských uprchlíků nevydrží. Před velvyslanci evropských a arabských zemí to prohlásil libanonský prezident Mišel Aún. Zopakoval tak stále...
