Gita Zbavitelová: Jednotky OSN v Libanonu mají účinněji řešit zbrojení Hizballáhu
Spojeným státům a Izraeli se tento týden podařil významný úspěch, který by teoreticky mohl zvýšit bezpečnost na Blízkém východě – OSN posílila mandát své mírové mise UNIFIL v Libanonu a ta by teď měla pečlivěji kontrolovat nezákonné zbrojení šíitského hnutí Hizballáh.
To v roce 1985 založil Írán jako bojovou sílu proti Izraeli a nástroj k exportu terorismu do celého světa. Kromě útoků na židovský stát má hnutí za sebou i desítky sebevražedných atentátů na americké a francouzské vojáky v Libanonu, pumové útoky na izraelské cíle v Argentině nebo útoky na americké cíle v Singapuru a Bejrútu.
Chystalo také útoky v Egyptě, Turecku, v Asii a Africe a má na svědomí vraždu bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího. Za teroristickou organizaci ho považuje nejen Izrael a Spojené státy, ale i Francie, Kanada, Japonsko, Nizozemsko, Liga arabských států a Rada pro spolupráci arabských států v Perském zálivu.
Další země jako Nový Zéland, Británie a Austrálie, ale i Evropská unie zařadily na teroristický seznam ozbrojené křídlo Hizballáhu, které však podle Izraele neexistuje, protože skupina je jednolitou organizací.
Ani jediný případ pašování zbraní
Teherán Hizballáh vyzbrojuje i financuje a Sýrie ho podporuje politicky. V průběhu let se hnutí zapojilo i do libanonské politiky a úspěšně ji destabilizuje.
OSN vyslala Prozatímní jednotky UNIFIL do Libanonu v roce 1978 a po válce Hizballáhu s Izraelem v roce 2006 je posílila, aby dohlížely na příměří. UNIFIL a libanonská vláda tvrdí, že to mise dělá a žádný konflikt od té doby nevypukl. To ovšem není zásluha modrých přileb, ale odstrašující politiky Izraele.
Od roku 2006 občas dochází k pohraničním incidentům, které však nikdy nepřerostly ve větší konflikt. Rada bezpečnosti OSN přijala v roce 2006 rezoluci, která Hizballáhu nařizuje odzbrojení. K tomu ale nikdy nedošlo, protože se o to nikdo nepokusil.
UNIFIL to odmítl a přenechal odpovědnost libanonské armádě. Ta nehnula prstem a s Hizballáhem naopak občas spolupracuje. Když Hizballáh nechtěl UNIFIL někam vpustit na kontrolu, UNIFIL neodporoval. Jižně od řeky Lítání měla vzniknout zóna bez Hizballáhu, ale místo toho tam má hnutí svůj stát ve státě.
A v klidu zbrojí. Zatímco v roce 2006 disponoval asi 13 tisíci raketami, dnes jich má podle izraelských odhadů v jiholibanonských civilních objektech až 150 tisíc. Střely dokážou zasáhnout každé město v Izraeli. Hizballáh má tisíce ozbrojenců, třebaže jich asi čtvrtinu – zhruba 5000 – vyslal do boje za syrského prezidenta Bašára Asada a dvě třetiny jich tam zahynuly.
Větší konflikt otázkou času
Izraelská armáda v Sýrii často bombarduje sklady a konvoje s vyspělými zbraněmi určenými pro Hizballáh a zlikvidovala i některé jeho velitele, kteří se u izraelsko-syrských hranic snažili zřídit základny, ale Hizballáhu se přesto podařilo lecjakou moderní výzbroj získat. Má rakety středního a dlouhého doletu, dělostřelectvo, laserem naváděné a protitankové střely, ruské rakety Jachont s plochou dráhou letu, ruské protiletadlové střely SA-22, íránské rakety Fateh-110 i bezpilotní letouny. Má dnes lepší armádu než libanonský stát.
To vše za působení mise UNIFIL, která nikdy nenahlásila ani jediný případ pašování zbraní. Její velitel, irský generál Michael Beary, dokonce tvrdí, že hnutí „žádné zbraně nemá“. Izrael se Spojenými státy proto před letošním každoročním prodloužením mandátu mise vyvinuly značné úsilí, aby činnost mírotvorců zlepšily.
Izraelci využili i generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který zemi tento týden navštívil, a důkladně mu vysvětlili, jaké nebezpečí Hizballáh pro Izrael představuje. Guterres se dozvěděl i o dvou tajných podzemních zbrojních továrnách v Sýrii, které s pomocí Hizballáhu buduje Írán.
Přestože Libanon a dokonce i Francie změnu mandátu odmítly, OSN ho nakonec posílila. Více než 10 tisíc mírotvorců se má v jižním Libanonu víc zviditelnit, zvýšit inspekční činnost, kontrolovat místní vesnice a hlásit každé porušení rezoluce. UNIFIL má zajistit, aby oblast působení mise „nebyla zneužita k nepřátelským akcím“. Je ovšem otázka, jestli to skutečně udělá.
Hizballáh je dnes navzdory ztrátám v Sýrii mnohem silnější a díky bojovým zkušenostem na syrském bojišti i lépe připravený na válku než před jedenácti lety. Je schopen na Izrael odpálit okolo jednoho tisíce raket denně a způsobit velké ztráty na životech.
Už v roce 2006 zahnal do krytů milion Izraelců; dnes by jich bylo mnohonásobně víc. Rovněž se předpokládá, že má na hranicích s Izraelem řadu tunelů, a kromě nečekaných útoků by tak mohl unášet Izraelce. Hrozba Hizballáhu je dnes o to větší, že Írán, nejmocnější a nejnebezpečnější nepřítel Izraele, si za nezájmu Rusů a Američanů buduje v Sýrii pozemní spojení z Teheránu až do Libanonu.
Izrael má sice kvalitativní vojenskou převahu a Hizballáh si v současnosti válku nepřeje, ale větší konflikt je jen otázka času. Až vypukne, bude mnohem tvrdší a smrtonosnější než v roce 2006. Kdyby UNIFIL začal dělat, co má, mohl by hrozbu války aspoň zmírnit a oddálit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
