Jan Fingerland: Těžký život íránského prezidenta
Americký prezident se ke svému íránskému protějšku nechová zrovna kolegiálně. Svou politikou Donald Trump ze všeho nejvíce dělá těžkou hlavu Hasanu Rúhánímu.
Marek Hudema: Snaha o spolupráci s Íránem nikam nevede
Jen málokdo z Evropanů si dokáže představit, že by existoval režim, který by páchal atentáty přímo v Evropě, a Evropané by mu přitom dávali dárky a bránili ho před svými spojenci.
Rúhání byl zvolen v roce 2013 coby umírněný představitel režimu a tuto pověst zúročil dva roky poté podpisem mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu. Cíl byl zřejmý, íránská ekonomika trpěla pod americkými i jinými sankcemi a navíc jí značně poškodila řada rozhodnutí Rúháního populistického předchůdce Ahmadínežáda.
Jenže Rúhání nemá štěstí. Sice se mu podařilo dosáhnout dohody se světovými mocnostmi a také napravit řadu Ahmadínežádových chyb, ale ani jedno z toho nevedlo ke zlepšení ekonomické situace. Právě to by ho bývalo posílilo v zápase s konzervativnějšími proudy íránské politiky.
Ve skřipci
Teď, když Donald Trump zesílil tlak na Írán, včetně omezení tamní schopnosti exportovat ropu, ocitá se Rúhání i „jeho“ jaderná dohoda pod velkým tlakem. Už tak jí musel Rúhání těžce prosazovat proti radikálnějším a nacionalističtějším kruhům a po Trumpově rozhodnutí se ocitl ve dvojím ohni.
Jan Fingerland: Svár na americko-íránských hranicích
Mezi Amerikou a Íránem zesílilo napětí a mluví se i o nebezpečí vojenského konfliktu. Tyto obavy jsou pravděpodobně plané, obě strany vědí, co dělají.
Konzervativnější proud v poslední době získával na síle i jinak, například když se nejvyšším soudcem stal Ebrahim Raísí, Rúháního hlavní soupeř z minulých prezidentských voleb a přední představitel jednoho z konzervativních proudů. O Raísím se mluví také jako o možném nástupci nejvyššího duchovního vůdce Chámeneího, který je vážně nemocný.
Rúhání, oslabený svými neúspěchy v hospodářské politice a nyní i tlakem ze strany Spojených států, se bude muset nějak s Raísím dohodnout a jeho příznivci se obávají, že svůj druhý prezidentský mandát sice dokončí, ale natolik oslabený, že nebude moci prosazovat nic ze své politické linie. Jeho chatrnou pozici symbolizuje nedávné zatčení jeho bratra kvůli údajným hospodářským deliktům.
Někteří odborníci dokonce mluví o nebezpečí opakování vývoje z předminulého desetiletí, kdy umírněného Muhammada Chátamího vystřídal Mahmúd Ahmadínežád. Sám Rúhání přijal už vloni mnohem radikálnější a nacionalističtější rétoriku, ve snaze vyrovnat tlak „zprava“, nyní také ohlásil částečné přerušení plnění dohody o jaderném programu. Také v jeho éře pokračovala expanze íránského vlivu v širší oblasti, zejména Sýrii, ale i jinde.
Gól do vlastní brány?
Napětí mezi USA a Íránem roste. Válku ale Američané nechtějí, říká Štěpán Macháček
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem roste. Írán oznámil, že přestane plnit některé závazky z jaderné dohody z roku 2015. Americký ministr zahraničí neplánovaně a v rychlosti Írán navštívil. „Spojené státy dostaly informaci, že se chystá útok na americké vojáky v Iráku,“ upozorňuje zpravodaj Štěpán Macháček.
Jednou nadějí pro prezidenta Rúháního je skutečnost, že i konzervativci jsou velmi rozděleni, a situace získává na dramatičnosti i kvůli očekávané smrti nejvyššího duchovního vůdce Chámenejího, což je vývoj, který staví řadu íránských politicko-náboženských proudů proti sobě.
To vše je zastřešeno nespokojeností společnosti. V minulých letech se objevily demonstrace Íránců v provinciích a příslušníků chudších a méně vzdělaných vrstev, tedy právě těch kruhů, o které se zatím režim opíral. Předchozí velká vzepětí proti systému, zejména Zelená revoluce z roku 2009, se zrodila mezi mladými vzdělanými obyvateli měst, tedy jakousi „teheránskou kavárnou“.
Teď už je situace jiná, i když se zdá, že mnozí z těch, kdo s vládci a vůbec politickým zřízením nesouhlasí, jsou spíše zahnáni do pasivity. Není tedy jisté, jestli jejich hlas bude něco znamenat pro další vývoj v horních patrech íránské politiky.
Donald Trump nyní vyvíjí tlak na Írán s tím, že chce dosáhnout lepší dohody o jaderném programu. Tento tlak je velmi silný, ale pro Ameriku obsahuje nebezpečí, že nakonec zničí nebo oslabí ty části režimu, které by byly k dohodě ochotny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
