Marek Hudema: Snaha o spolupráci s Íránem nikam nevede

18. únor 2019

Jen málokdo z Evropanů si dokáže představit, že by existoval režim, který by páchal atentáty přímo v Evropě, a Evropané by mu přitom dávali dárky a bránili ho před svými spojenci.

Přitom takový stát existuje a jmenuje se Írán.

Agenti íránské rozvědky si v posledních letech najali gangstery, aby spáchali dvě úkladné vraždy v Holandsku. Připravovali vraždy v Dánsku a plánovali atentát ve Francii.

Útoky mířily na členy opozice proti íránskému teokratickému režimu. Cíle měly být zlikvidovány doslova za každou cenu. Pokud by se například íránským agentům povedl plánovaný velký bombový útok proti marxistické opozici nedaleko Paříže, výsledkem by byly zřejmě i stovky mrtvých Francouzů.

Evropská unie proto letos v lednu uvalila na teheránské špiony ekonomické sankce. Ale jen o pár týdnů později tři země Evropské unie – Německo, Francie a Velká Británie – oznámily, že mají pro Írán dárek. Umožní Teheránu vyhnout se ekonomických sankcím Spojených států, tedy spojence Evropy.

Co si Evropa vybere?

Gita Zbavitelová: Mezinárodní „protiíránská“ konference nic hmatatelného nepřinesla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní konference ve Varšavě měla původně vytvořit celosvětovou koalici, která by zabránila Íránu v expanzi na Blízkém východě, ale nakonec přibyla i témata jako Sýrie, Jemen nebo izraelsko-palestinský konflikt. Takzvané „Ministerské schůzky na podporu mírové a bezpečné budoucnosti Blízkého východu“ se zúčastnili zástupci asi šedesáti zemí.

Německo, Francie a Velké Británie vytvořily speciální instituci INSTEX pro obcházení amerických sankcí a doufají, že se k nim připojí i zbylé země Evropské unie. Což je velmi pravděpodobné. Evropané si totiž myslí, že tím zachrání mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu.

Tu loni téměř pohřbily Spojené státy. Vypověděly ji, protože nebrání Teheránu ve výrobě jaderné zbraně. Jen tuto možnost odsouvá do budoucnosti. Americký prezident Donald Trump smlouvu přestal dodržovat a chce sankcemi donutit Írán, aby se vzdal nukleárních zbraní navždy.

Zároveň chce donutit Teherán, aby přestal podporovat teroristy, páchat útoky na cizím území a přestal vyvíjet rakety schopné nést jaderné hlavice. Evropané ale požadují, aby dohoda s Íránem, jakkoliv je nedokonalá, platila dál.

Jan Fingerland: Začátek konce íránských ajatolláhů?

Zprávy o prvních demonstracích se objevily na konci roku na severu Íránu v převážně kurdských oblastech

Na úspěšných revolucích je zajímavé, že jejich úspěch je vždycky zřejmý až ve zpětném pohledu. Přesto se svět dohaduje, zda poměrně rozsáhlé protesty v současném Íránu jsou začátkem konce tamního režimu, a nebo pouhou epizodou.

Chtějí s Teheránem dál obchodovat a bojí se případného konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy na Blízkém východě. Do Evropy by pak mířili uprchlíci a Evropa by měla problémy s dodávkami ropy.

Evropané navíc doufají, že Írán právě díky současné dohodě nikdy nevyvine jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout i je. Jenže Írán vycítil evropskou slabost a zvyšuje své požadavky.

Nepadlo dosud ani slovo o tom, že by snad Teherán přestal podporovat islamistické teroristy či se omluvil za činnost svých zabijáků v Evropě. Naopak, íránští představitelé požadují, aby Evropa kupovala íránskou ropu za ceny výhodné pro Írán a chtějí, aby se Evropa kvůli nim obrátila proti Spojeným státům.

Marek Hudema

Postupně se tak ukazuje, že snaha o spolupráci s Íránem nikam nevede. Evropa by si měla vybrat. Buď bude nadále ustupovat nedemokratickému íránskému režimu vraždícímu své odpůrce i uprostřed Evropy, nebo se přidá ke Spojeným státům. Svému dlouholetému spojenci, demokratické zemi a nejdůležitějšímu obchodnímu partnerovi, který je pro budoucnost Evropy mnohem důležitější než teokratický Írán.

autor: Marek Hudema
Spustit audio