Jan Fingerland: Švédsko mění postoj k cizincům, a vlastně i k sobě
Švédsko mělo po generace pověst spokojené a bezpečné země. Teď přišlo do obliby lomení rukama nad zánikem severské idyly. Skutečnost je, jak to bývá, složitější, jak o tom vypovídají zprávy z posledních dnů.
Čtěte také
Jednou je publikace policejního seznamu ohrožených oblastí – těch, která bývají v médiích někdy označovány jako „no-go zóny“, protože ve vypjatých chvílích tam nejen policie, ale ani hasiči nebo sanitky nemají možnost zasahovat. Jinak se ale tyto končiny nemusí na pohled tolik lišit od ostatních.
Seznam se uveřejňuje jednou za dva roky, podle toho letošního se počet ohrožených oblastí snížil o dva, celkem jich je 59. Přehled však rozřazuje tyto okresy do tří kategorií podle závažnosti, a zaznamenány byly pohyby nahoru i dolů. Problém ovšem zůstává, ve zranitelných oblastech žije více než půl milionu lidí, tedy asi pět procent obyvatel, a Švédové jsou si vědomi, že nápravu nepřinese (jen) zesílení represe.
Pohled do slunce
Čtěte také
To, co se změnilo, je postoj k problému, který se dříve nepojmenovával otevřeně, tedy že se nejedná o „sociálně slabé regiony“, ale místa, kde platí jiná pravidla než v ostatním Švédsku, a že to má hodně co do činění s přistěhovalci v první či druhé generaci. Proto se mluví o „změně paradigmatu“.
Například guvernér centrální banky nedávno varoval, že epidemie střelné trestné činnosti může představovat dlouhodobou hrozbu pro prosperitu Švédska, protože narušuje „kulturu důvěry“, která je prý základem úspěchu národní ekonomiky závislé na exportu.
Ministryně financí Elisabeth Svantessonová otevřeně mluvila o tom, že příjmy kriminální ekonomiky představují už 2,5 procenta HDP, a hrozba nabývá všudypřítomného charakteru, protože pronikla do běžných firem a veřejných služeb.
Čtěte také
V minulých dnech také švédská vláda vyzvala k analýze ekonomických dopadů imigrace, což také představuje porušení dosavadních tabu, protože Švédsko přece nepočítá peníze, když jde o pomoc znevýhodněným, a navíc „rozmanitost“ přece společnosti i ekonomice jistě prospívá.
Premiér Ulf Kristersson tak učinil pod tlakem antiimigrační strany Švédští demokraté, která ve své zprávě tvrdí, že přistěhovalci stáli Švédsko od roku 2007 více než tisíc miliard švédských korun – i když ekonomové metodiku této studie kritizují.
Doprava a do středu
Jenže Švédským demokratům se právě v tomto roce podařily dvě věci. Jednak se přiblížit k hlavnímu proudu, protože právě o ně se opírá dnešní pravicová koalice. A současně ovlivnit rétoriku i praktickou politiku ostatních stran.
Čtěte také
Tak například letos švédský premiér během návštěvy Dánska výmluvně navštívil tamní centrum pro deportaci odmítnutých žadatelů o azyl, dříve Švédy kritizované za přílišnou tvrdost. Teď projevil zájem o dánské know how.
Stejně tak pravicová vláda v září zahájila studium dalších možných zpřísnění pro žadatele o azyl, pracovní povolení nebo občanství, včetně nových jazykových a kulturních testů. Nově příchozí si mají být vědomi, že Švédové mají své představy o tom, co je správné a co ne, například ve vztahu k ženám.
Tím se vláda odděluje od dřívější sociálně demokratické éry, kterou si lidé spojují mimo jiné s imigrační vlnou roku 2015, kdy do země dorazilo asi 160 tisíc příchozích, z velké části z Blízkého východu. Ale i od dřívější praxe, kdy se rodil problém vzniku paralelních společností na předměstích a růstu moci gangů, spojených s drogami i náboženským radikalismem.
Zajímavé je, že i sociální demokraté, nyní opoziční strana, ve zvláštní zprávě kritizují svou dřívější politiku. Země prý tehdy nastavila příliš mírné podmínky pro příchod cizinců a vyvíjela malý tlak na jejich začlenění. Zpráva tento postup ospravedlňuje tím, že se sociální demokraté nechtěli příliš přizpůsobovat tomu, co říkali Švédští demokraté.
Ti prý ale žádné řešení také nenabízeli, sociální demokraté se na to cítí. Tedy až v době, kdy se vrátí k moci a budou napravovat chyby, k nimž se dnes poctivě hlásí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
