Jan Fingerland: Švédové cizince vítají, ale už jen některé
Švédsko bylo po desítky let cílem imigrace a samo tuto úlohu vítalo. Svou politiku postupně mění, a nejen ji. Také celý pohled na imigrační politiku. Změnilo se ještě něco jiného: šéf Migrační agentury. Od 1. června má Migrationsverkets, úřad zabývající se příchodem cizinců do Švédska, nového šéfa, vlastně šéfku, kterou je Inga Thoresson Hallgrenová. Jde o manažerku ve státních službách, která prošla řadou institucí.
Nahradila tak Mikaela Ribbenvika, který v agentuře strávil skoro čtvrt století, naposledy právě na pozici ředitele. V době migrační krize roku 2015 byl na pozici provozního ředitele.
Hlavně nebýt citlivka
Čtěte také
Během krátké doby do země dorazilo přes 160 tisíc lidí. Ribbenvik přeplatil pořadatele zahradnického veletrhu a pronajal největší halu v Malmö, aby měl místo, kde by mohl proud lidí administrovat.
Na cestě bylo neustále 26 autobusů, které rozvážely lidi dále na sever. Někteří řidiči dostali pokyn, aby jeli co nejpomaleji, protože v tu chvíli ještě nebylo zřejmé, kam vlastně mají jet.
Ribbenvik tvrdí, že člověk v jeho pozici nesmí být přecitlivělý. Problém není v tom, že byl kritizován, ale že byl kritizován ze všech stran.
Jeden představitel protiimigrační strany Švédští demokraté ho nazýval „azylovým aktivistou“, levice ho naopak vinila, že jeho agentura se chová příliš tvrdě k lidem, kteří potřebují pomoci. Ribbenvik odpovídá, že on jen dělal to, co nařizoval zákon, protože právě to bylo jeho úlohou.
Čtěte také
Švédské imigrační zákony se ale pod vlivem zkušenosti z roku 2015 mění, a někdy velmi výrazně. Někdy jde o už schválené zákony, jindy o zákony, které se projednávají, anebo zásady, na kterých se dohodla menšinová koaliční vláda se Švédskými demokraty za jejich podporu v parlamentu.
Švédsko se rozhodlo snížit své podmínky pro žadatele o azyl na evropské minimum, aby přestalo být magnetem pro běžence. Omezen byl okruh těch, které mohou žadatelé o azyl s sebou vzít, a to na partnera a nezletilé děti.
Premiér Ulf Kristersson nedávno během návštěvy Dánska okázale chválil tamní přísnou imigrační politiku. Mluvil o inspiraci pro Švédsko, které má prý deset až patnáct let zpoždění – například za dánským systémem vyhošťování těch, kdo byli odmítnuti. Za zajímavý označil i pokus přesunout celou proceduru mimo území Dánska, nebo vůbec Unie, Kodaň o tom jednala například se Rwandou, i když ta pak z rozhovorů vycouvala.
Občanská výchova
Čtěte také
Změny přístupu se netýkají jen azylantů, ale i žadatelů o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu, natož občanství. To bude možné získat místo po pěti až po osmi letech.
Pracovní povolení se má udělovat jen těm, kdo dostanou za svou práci nejméně 80 procent mediánové mzdy, což znamená, že uchazeči o špatně placená povolání se nad tuto čáru budou dostávat jen obtížně. Přitom jde o příjem, který dvojnásobně překračuje částku potřebnou k životu ve Švédsku i bez jakýchkoli sociálních dávek.
V jednání je také model, podle kterého budou uchazeči o trvalý pobyt povinní složit test z jazyka, ale i jakési občanské výchovy. Účelem je ujistit se, že noví sousedé rozumějí principům demokracie, že rozumějí svým povinnostem, ale i právům. Spustit by se měl v roce 2027.
Švédsko se ale nesnaží jen lidi odradit. Politici dospěli k závěru, že aby udrželi konkurenceschopnost, potřebují kvalifikovanou pracovní sílu, a tedy pracují na tom, jak ji najít, nalákat a zajistit jim pracovní podmínky.
Pro Švédsko je příznačné, že tento systém stát vyvinul v úzké spolupráci s průmyslovými podniky. Kvalifikovaní cizinci ze zemí mimo EU – ti uvnitř by žádné bariéry pocítit neměli už teď – dostanou po získání místa vše potřebné do třiceti dnů.
Švédové nechtějí dělat ze své země skanzen, i když skanzeny shodou okolnostní vymysleli. Ale také dospěli k závěru, že chtějí mít větší vliv na to, kdo v jejich zemi žije, jak a proč. Švédové si řekli, že to zvládnou.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
