Jan Fingerland: Smete Trumpa hispánské tornádo?

Hispánští voliči dnes představují asi 18 procent populace, je jich už mnohem více než například Afroameričanů. Navíc jsou nadproporčně zastoupeni ve volebně velmi důležitých státech, jako je Florida. V prezidentských volbách s jejich systémem volitelů je tedy jejich relativní volební váha ještě větší.

Jan Macháček: Trump kombinuje tvrdou rétoriku a pragmatické ústupky

• Upravit
• Smazat

Jak dopadnou právě probíhající americké volby do Kongresu a části Senátu zatím nevíme, ale kdo si myslí, že se v americké politice – především v té zahraniční - po volbách najednou něco zásadního změní, je asi spíše na omylu.

Latinoameričané jsou ovšem pro volební mágy obou stran trochu složití zákazníci. Z velké části jde o chudé a neprivilegované lidi, jejich ekonomické zájmy by je měly vést blíže k demokratům.

Trumpova antiimigrační rétorika je navíc jasně zaměřena právě proti snědým lidem z jihu, což je dále odcizuje od prezidentovy strany. A vskutku v minulých prezidentských volbách hlasovaly asi dvě třetiny Hispánců pro Clintonovou.

Mezi světy

Současně ovšem jsou Hispánci mnohem konzervativnější ve společenských a kulturních otázkách, než je afroamerické obyvatelstvo, o typickém městském bělošském voliči demokratů ani nemluvě. Hispánci věří v tradiční manželství, velkou rodinu a často jsou velmi zbožní.

Jan Bednář: Spojené státy jdou k volbám hluboce rozdělené

• Upravit
• Smazat

V okamžiku kongresových voleb v polovině funkčního období prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy nacházejí ve zvláštním rozpoložení.

Část z nich navíc přechází od katolictví k různým evangelikálním hnutím a to je často také žene do náruče republikánům. Jsou v průměru mnohem méně protirepublikánsky zaměření než američtí černoši nebo Židé.

Ostatně při posledních prezidentských volbách se objevilo hned několik republikánů hispánského původu, jako byl Ted Cruz nebo Marco Rubio. Bývalý guvernér Floridy Jeb Bush se mohl vykázat alespoň mexickou manželkou a dobrou španělštinou. Republikáni ani demokraté tedy nemají Hispánce jisté.

Zapeklitost situace ilustruje situace v Texasu, kde zmíněný Ted Cruz, po otci kubánského původu, možná přijde o senátorské křeslo ve prospěch kandidáta zcela bílého, ovšem podporovaného hispánskými hlasy.

Zůstat doma

Jestli ale něco obzvláště mate nadháněče hlasů, pak skutečnost, že Hispánci neprojevují o volby zájem. Nejde jen o velmi malou účast na dobrovolničení a aktivismu, pro americké volební zvyklosti tak typické, ale i o prostou účast – totiž neúčast – na hlasování.

Luboš Palata: Pokud je Trump nemoc, demokracie USA se z ní uzdraví. Ale asi ne zítra

• Upravit
• Smazat

Americké volby do Kongresu, které pravidelně přichází v polovině prezidentského období amerických hlav států, jsou tentokrát sledovanější, než kdykoli předtím.

Roli může hrát nižší socioekonomický status, navyklé vzorce pasivního chování, převzaté ze zemí rodičů a prarodičů, a nebo také nedostatečná snaha amerických stran Hispánce oslovit.

Zkrátka, hispánští obyvatelé jsou potenciálně obrovským zdrojem hlasů, ale zatím tento zdroj nikdo dostatečně netěžil. Přitom v právě probíhajících volbách půjde o ně, protože podle propočtů o celkovém výsledku rozhodne výše volební účasti, a Latinoameričané mají největší rezervy.

V minulých letech ale k urnám v minulosti vyráželi asi o 20 procent méně často než jejich bílí a černí spoluobčané. Trump by si měl přát, aby i tentokrát zůstali Hispánci doma, respektive v zaměstnání, protože volby se konají v pracovní den, což demotivuje právě voliče, jak jsou ti hispánští.

Mládí vpřed

Uvedli jsme, že Američané latinskoamerického původu představují 18 procent populace. To není přesné. V současnou chvíli totiž nepředstavují ani 13 procent voličů.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Je to proto, že jde o komunitu velmi mladou, která má více dětí a tedy i větší podíl nezletilců než ostatní. Tento nárůst hispánských hlasů bude logicky dále akcelerovat. Jen od posledních voleb dospěly k 18. narozeninám další čtyři miliony lidí.

Bude tedy čím dál více voličů, kteří se nechápou ani jako běloši nebo černoši a uvažují jinak. Navíc mezi nimi bude velké množství prvovoličů a vůbec mladých lidí. A právě oni budou rozhodovat americké volby příštích let – ovšem jen pokud budou sami chtít.