Jan Fingerland: Šedí běloši v Bílém domě

Kandidaturu na amerického prezidenta oznámil demokrat Bernie Sanders
Kandidaturu na amerického prezidenta oznámil demokrat Bernie Sanders

Mládí vpřed a staří na svá místa. Takové, zdá se, je heslo americké politiky poslední doby.

Průpovídka z dob našeho minulého režimu skutečně vyjadřuje situaci v řadách kandidátů na příštího prezidenta Spojených států, zejména poté, co svou kandidaturu oznámil demokrat Bernie Sanders.

Daniel Veselý: Může v amerických volbách vyhrát „socialista“ Bernie Sanders?

Nezávislý kandidát na prezidenta USA Bernie Sanders

Americké prezidentské volby se nezadržitelně blíží a již známe jednotlivé osobnosti, které chtějí kandidovat na úřad hlavy Spojených států. Za demokraty přijali hozenou rukavici především Hillary Clintonová a nezávislý kandidát Bernie Sanders, republikáni naopak spoléhají na Jeba Bushe, šanci mají také Rick Perry či Rick Santorum.

V poslední době jsme v souvislosti s vývojem v americké politice slyšeli i vedli mnoho řečí o multirasové společnosti, nástupu mladé generace a posílení role žen. Teď to vypadá, že se o Bílý dům utkají dva bílí muži v polovině osmé dekády života.

U demokratů se také mluví o kandidatuře Joea Bidena, kterému je 76, a Elisabeth Warrenové, letošní sedmdesátnici. Jedenasedmdesátileté Hillary Clintonová čerstvě oznámila, že už se o prezidentství ucházet nebude.

Bratři v rozepři

Vraťme se však k dvojici Trump – Sanders. To, co je možná důležitější než jejich věk a barva pleti, je skutečnost, že jsou představiteli krajních křídel svých stran.

Lucie Priknerová: Clintonová a Cruz ovládli Iowu, Sanders a Rubio budou žraloci primárek

Ted Cruz vyhrál u republikánů se ziskem 27,7 procenty hlasů

Prezidentské volby roku 2016 právě odstartovaly. Vnitrostranické primárky v Iowě přinesly zajímavé výsledky. Ted Cruz vyhrál u republikánů se ziskem 27,7 procenty hlasů, druhý Donald Trump skončil s výraznějším odstupem 24,3 procenty.

Anglosaský většinový jednokolový systém obvykle produkuje umírněné výsledky, ale v posledních letech se v tomto mechanismu něco porouchalo a do popředí se v USA, ale i Británii dostávají lidé spíše, zdvořile řečeno, neobvyklí. Platí to v řadě ohledů pro i Trumpa a Sanderse jako protiklady a současně lidi podobného ražení.

Ještě v minulém desetiletí by Sanders pravděpodobně neměl šanci. Při minulých primárkách ale tento americký socialista zaujal paradoxně především mladé levicové demokraty a díky tomu během boje o demokratickou kandidaturu silně zatápěl Hillary Clintonové. Není jisté, zda by porazil Trumpa, kdyby byl kandidaturu získal, ale je pravděpodobné, že jeho tvrdé útoky na Clintonovou mohly rozhodnout o její pozdější porážce ve volbách.

Nyní je tedy Sanders zpátky ve hře a pokusí se opět získat důvěru demokratů. Tentokrát by měl těžší úlohu v tom, že se mu nemusí podařit znovu vyvolat obdiv mladých demokratů, minule navíc řada nadějných demokratů vůbec nekandidovala, aby nepoškodila Clintonovou. Tento efekt příště nastane spíše v řadách republikánů.

Levá vlna

Sanders v řadě ohledů i nadále surfuje na vlně, která se valí mladou Amerikou. On sám se odvolává na své chudé mládí v přistěhovaleckém Brooklynu, newyorské čtvrti, která vyprodukovala podstatnou část amerických levicových intelektuálů a politiků zejména jeho generace.

Jan Fingerland: Válka miliardářů aneb Má Bloomberg šanci?

Michael Bloomberg

V dějinách Spojených států se ještě nikdy žádný nestranický kandidát nestal prezidentem. O nezávislé kandidatuře nyní uvažuje Michael Bloomberg a je připraven investovat do své kampaně miliardu dolarů. Má šanci? A jak jeho případný vstup do boje o Bílý dům ovlivní americkou politiku?

Také recepty, které nabízí, jsou pro americkou politiku spíše nezvyklé – federální záruky zaměstnání každému zájemci, zdvojnásobení minimální mzdy, univerzitní vzdělání zdarma a všeobecné zdravotní pojištění. Příliš nehovoří o tom, jak těchto vymožeností dosáhnout nebo jak je hodlá financovat. V tom se ovšem moc neliší od stylu republikána Trumpa.

Sandersova levicovost se paradoxně může obrátit proti němu. Jednak je politikem, který rozumí hlavně zájmům dělnické bílé třídy, ale té je v Americe čím dál méně a stále častěji volí republikány. Především se ale doleva posunula se celá americká levice a Sandersův program už není tak výjimečný, nabízejí ho i jeho případní demokratičtí protihráči mladší generace, jako je Kamala Harris nebo Cory Booker.

Přesto se může stát, že Sanders v primárkách uspěje, protože se doleva posunuli především aktivisté Demokratické strany, kteří budou vybírat kandidáta pro prezidentské volby. Stejného smýšlení ale nemusí být ostatní společnost, pro níž může být Sandersova socialistická výzva už příliš exotická. V takovém případě by levice Demokratické strany spíše pomohla Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení.

Jan Fingerland

Tím spíše, že část protitrumpovských hlasů na sebe může strhnout podnikatel Michael Bloomberg, který také uvažuje o kandidatuře jako nezávislý. Tomu je pro změnu sedmasedmdesát. S určitou mírou pravděpodobnosti lze tedy tvrdit jen jediné, totiž že v Bílém domě za dva roky asi znovu zasedne postarší běloch.