Jan Fingerland: Proč Trump a američtí muslimové našli společnou řeč
Teze, že Donalda Trumpa mohou vynést do Bílého domu hlasy amerických muslimů, se opakuje už mnoho měsíců. Může být pravdivá, ale ne z těch důvodů, které se nejčastěji opakují.
Čtěte také
Amerických muslimů je dnes podle různých statistik už čtyři až pět milionů, a jsou navíc soustředěni do oněch nyní tak často zmiňovaných nejistých států, jako je Michigan. To dává americké muslimské komunitě jedinečnou šanci ovlivnit výsledek prezidentských voleb.
To, co může sehrát velkou roli, je válka v Gaze, přesvědčení muslimských voličů, že demokraté jdou Izraeli příliš na ruku, stejně jako názor, že dochází ke genocidě Palestinců, za niž je třeba Bidena i jeho nástupkyni vytrestat.
Stůj co stůj
I za tu cenu, že někteří muslimští voliči vůbec nepůjdou k volbám, hlas hodí protiizraelské kandidátce za stranu amerických Zelených Jill Steinové, a nebo že část z nich přímo bude hlasovat pro republikána Trumpa. Ovšem i neúčast nebo protestní hlas pro Steinovou, který zákonitě propadne, mají stejný efekt – oslabení Kamaly Harrisové.
Čtěte také
Gaza nepochybně sehraje roli v přelití části muslimských hlasů od Harrisové k Trumpovi, ale to není celá pravda. Zaprvé se ukazuje, že původní očekávání, podle kterého všechny menšiny budou už navždy hlasovat pro demokraty, už neplatí. Hispánci, Afroameričané a nebo i muslimové nadále budou z velké části automatičtí demokraté, ale rozhodně ne v drtivé většině.
Jedním z důvodů je skutečnost, že muslimové, kteří se usadili v Americe, jsou přistěhovalci, kteří nepřišli za sociálními dávkami, ale za svou šancí na americký sen, a často ji svou pílí využili. Jsou to podnikatelé a lidé ve svobodných povoláních, kterým republikánský étos samostatnosti a přičinlivosti může vyhovovat.
Dále, mnozí z těch muslimů, kteří si ponechali svou víru, jsou lidé kulturně a sociálně konzervativní.
Čtěte také
Mohou mít problém s tím volit do nejvyšší funkce ženu, nebo přinejmenším přistoupili na výklad, podle kterého je Donald Trump zástupcem tradiční morálky a odpůrcem změn, jako jsou stejnopohlavní sňatky, operace transgenderových osob nebo běžně dostupné potraty.
Ilustrovat se to dá na případu Amera Ghaliba, starosty Hamtramcku, převážně muslimského města, kde je i celé městské zastupitelstvo v rukou muslimů. Toto město si odhlasovalo svůj vlastní bojkot Izraele i zákaz duhových vlajek. Starosta nedávno veřejně podpořil Donalda Trumpa za to, že nepodporuje kulturní změny, které konzervativní muslimové také neschvalují.
Neválečník Trump
Trump také získal pozornost muslimů tím, že slíbil ukončit války, nejen tu na Ukrajině, ale i na Blízkém východě. Je pravda, že se dlouhodobě prezentuje jako sice silný vůdce, který chce silnou armádu, ale také jako odpůrce přímé vojenské angažovanosti v zahraničí.
Čtěte také
Muslimové to chápou jako odklon od amerického intervencionismu, včetně invazí do Afghánistánu a Iráku. V této verzi světa nevadí, že to byl právě Trump, kdo přesunul americkou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma a podpořil čtyři arabské země, aby uzavřely s Izraelem mír.
Došlo ještě k jednomu posunu. Trump se začal setkávat s představiteli muslimských komunit a muslimskými sponzory. Tyto schůzky mu organizuje americko-libanonský podnikatel Massad Boulos.
Je to tak trochu rodinná akce, protože Trumpova dcera Tiffany z druhého manželství si nedávno vzala za muže Boulosova syna Michaela. Nyní se spekuluje o tom, jak to všechno ovlivní Trumpovy případně kroky v prezidentské funkci.
Joea Bidena muslimové před čtyřmi lety hromadně volili, už jen proto, že Trump jako prezident schválil zákaz vstupu do USA občanům hned několika muslimských států a proslul řadou protimuslimských výroků. Teď se mnozí z nich mohou zasloužit o jeho návrat. Ani v politice se nevstupuje dvakrát do téže řeky.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
