Jan Fingerland: Přesná střelba na špatné cíle
Egyptští vojáci sice míří přesně, ale na špatné cíle. Tentokrát se to netýkalo protivládních demonstrantů, ale nahodilých turistů. Incident, při kterém zahynula skupina Mexičanů, však vypovídá cosi hlubšího o stavu státu egyptského.
Zatím poslední tragédie se odehrála v neděli v takzvané Bílé poušti, která leží několik set kilometrů jihozápadně od Káhiry.
Vojáci či policisté identifikovali v pustině skupinu čtyř terénních vozů a všechny čtyři střelbou z vrtulníku zasáhli. V té samé době totiž údajně pronásledovali skupinu ozbrojenců.
Potíž byla, že se ve skutečnosti jednalo o turistickou skupinu, a tak mezi dvanácti mrtvými jsou občané Mexika i Egypta a dalších deset lidí je s různými zraněními v nemocnici.
Egyptské úřady tvrdí, že do oblasti nemá nikdo přístup bez povolení a že turistická skupina nebyla příslušným místům nahlášena.
Turistický průvodce to popírá a tvrdí, že cesty do této odlehlé oblasti, která je zároveň přírodním parkem, jsou běžné, i když se odehrávají v řídce osídlené oblasti.
(Na okraj zdůrazněme, že jde o místo ležící daleko od letovisek, kam obvykle odjíždějí čeští turisté za mořem a sluncem.)
Příčinou neštěstí není jen informační šum mezi turistickým průmyslem a armádou, ale také celková situace v současném Egyptě.
Ta spočívá v nebezpečné směsi frustrace části společnosti, skutečně probíhající ozbrojené kampani islámských radikálů a také poněkud drsného postupu egyptských bezpečnostních sil.
Ty v současné době vedou válku – a tak současný stav přímo nazývají – proti různým druhům islámského radikalismu.
Tyto proudy, od nyní zakázaného Muslimského bratrstva až po různé proudy hlásící se k Al-Káidě nebo Islámskému státu, po svržení prezidenta Mursího vystupují jako mnohem více propojená ozbrojená opozice, která chce sekulární vládu co nejvíce poškodit.
Nejžhavější je tato situace v periferních oblastech, jako je Sinajský poloostrov, kde před několika dny bezpečnostní síly údajně zabily skoro 100 příslušníků opozice, nebo oblast v blízkosti hranic s Libyí.
Přes nepřehlednou dlouhou hranici proudí zbraně i lidé. Letos v zimě tam dokonce egyptská armáda bombardovala pozice islamistů, když tamní odnož Islámského státu zavraždila více než dvacet egyptských křesťanů.
Místo posledního incidentu, při němž zemřeli mexičtí turisté, leží už relativně blízko právě k hranicím s Libyí. Všechny tyto události jsou zarámovány zablokovanou politickou situací v Egyptě.
Ta je zkomplikována nejen sesazením prezidenta Mursího, zákazem a perzekucí příslušníků Muslimského bratrstva, ale i dalšími kroky „restauračních“ úřadů.
Justice a policie začaly potlačovat jakýkoli pokus o kritiku nebo větší odchylku od oficiálních názorů. „Válka proti teroru“ má tento drakonický postup legitimizovat.
Příkladem může být uvěznění novinářů, kteří jinak pracují pro vlivnou mezinárodní televizi Al Džazíra. Tu však úřady považují za stanici podporující islamisty, šlo také o výstražný signál domácím kritikům – uvězněn může být i řadový Egypťan třeba jen za verbální podporu islamismu nebo vyjádření na facebooku.
Perzekuce se však týkají i lidí z opačného konce spektra, Egypťanů levicového nebo liberálního smýšlení a zasahují v podstatě jakoukoli nezávislou činnost občanské společnosti.
V této situaci přišla sobotní zpráva o pádu dosavadní vlády krátce poté, co byl uvězněn jeden z jejích členů za korupci. Zda jde o stínové divadlo fiktivního potírání jednoho z největších neduhů oblasti, tedy korupce, není možné říci.
Dočasnou vládu povede Šaríf Ismáíl Haddara, respektovaný šéf řady státních podniků, ovšem logicky také příslušník vrstvy, která ovládá v Egyptě prakticky všechno.
Už za pár týdnů by se v Egyptě měly konat parlamentní volby. Svět už téměř zapomněl, že Egypt nemá parlament už od června roku 2012, kdy jej poněkud podivně rozpustil nejvyšší soud.
Jen málokterý Egypťan věří, že se v jeho zemi něco změní, až budou poslanci zpátky ve svých lavicích.
Nedá se tedy čekat, že se podaří zkrotit islámské extremisty, ani že se nebudou opakovat tragické omyly, jako je smrt mexických turistů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka