Jan Fingerland: Pinzeta versus kladivo aneb Koronavirové poučení z Izraele

13. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Izrael zastavil uvolňování restriktivních opatření

Už několikrát jsme měli příležitost porovnávat koronavirovou situaci v Česku a Izraeli, včetně některých podivuhodných podobností. Platí to ještě? Zdá se, že ano.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Obě země se před pár měsíci mohly počítat mezi úspěšné bojovníky s epidemií. Naopak dnes se zdá, že mají co dělat, aby nevstoupily do příslovečné druhé vlny. S tím souvisí druhá paralela – počáteční úspěchy tkvěly v rychlé schopnosti zavést přísná omezení veřejného života.

Čtěte také

To zachránilo životy, zabránilo zahlcení nemocnic, ale tvrdě dopadlo na ekonomiku, řadu lidí poškodilo jinak. Obě vlády možná držely omezující opatření příliš dlouho a pak je zase příliš náhle začaly opouštět, přičemž ztratily kontakt s náladou ve společnosti. V případě Izraele je výsledkem, že už v podstatě vězí ve druhé vlně, v Česku se její nástup možná podaří zadržet, nebo alespoň odložit.

Těžká ruka

V podobnostech bychom mohli pokračovat. Obě vlády se neprojevily jako nejpružnější ve využívání potenciálu, který měly k dispozici – třeba ve schopnosti zapojit domácí podniky. Izraelské hi-tech firmy přišly s řadou nápadů na chytrá řešení, včetně prostředků umožňující takřka okamžité testování, ale tamní úředníci dávali přednost jiným postupům. Ani u nás ovšem rychlé a promyšlené testování nepatří mezi klíčové nástroje boje s virem.

Dále je tu vnitropolitický aspekt. Například premiér Benjamin Netanjahu dlouho bránil tomu, aby byl boj proti epidemii odňat nepružnému ministerstvu zdravotnictví a svěřen civilní obraně a její infrastruktuře. Šlo mu zřejmě o to, že by se tím dostala významná pravomoc do rukou ministru obrany – a tím byl do května Netanjahuův rival na pravici Naftali Bennett a poté zas premiérův koaliční partner, ale rovněž politický soupeř Benny Ganc z modrobílé koalice.

Čtěte také

A v neposlední řadě obě vlády ve snaze nějak neztratit podporu přišly s velkorysým, přímo dělostřeleckým přístupem k post-covidové pomoci občanům. V Izraeli například začali rozdávat jednorázové i pravidelné částky v objemu miliard šekelů rodinám s dětmi, důchodcům a nakonec i řadě ostatních skupin. Takže v zemi s 9 miliony obyvateli bude mezi obdarované patřit asi 1,2 milionu lidí.

Virus protestu

Ani tak se Netanjahuovi nedaří utlumit veřejnou nespokojenost. Už delší dobu proti němu protestuje řada Izraelců, kterým vadí jeho korupční skandály. Teď se k nim připojují ti, kteří se cítí být postiženi ekonomickým útlumem nebo kritizují postup vlády proti epidemii a následné krizi. Největší, desetitisícová demonstrace se konala začátkem srpna přímo u Netanjahuovy rezidence.

Vláda uvažuje o třech možných druzích opatření – zpřísnění pohybu v nejvíce zasažených městech, anebo všeobecně platných omezeních v noci, případně o víkendu. Především se chce premiér Netanjahu vyhnout tomu, aby dále neničil ekonomiku. I za cenu nárůstu nemocnosti. Proto nyní propaguje jemnější či snad selektivnější typy opatření.

Netanjahu tak činí v souvislosti s nedávným nástupem nového „superúředníka“ pověřeného řízením proticovidové politiky. Potíž je, že Netanjahu prosazuje postupy, které už před čtyřmi měsíci navrhoval jeho zmíněný rival Bennett, ale místo toho skončil v opozici. Mnozí Izraelci věří, že boj proti epidemii měl od začátku vést právě Bennett, dříve úspěšný podnikatel, který mluvil o tom, že vláda má proti viru „používat pinzetu a ne kladivo“. Udělali závěr, že Netanjahu upřednostňoval vlastní politickou pozici před zájmem země. A ptají se, zda se Izrael nemohl vyhnout druhé vlně, ekonomickému propadu i následnému výdajovému šílenství.

Jan Fingerland

Demonstrace proti premiérovi i proto sílí, ale jejich účastníci jaksi příznačně konají bez spolupráce s opozicí, která jen pozoruje vývoj. Protesty jsou navíc nestrukturované, bez vůdce a jasné hierarchie cílů, takže Netanjahu se prý zatím neznepokojuje a zauvažoval i o předčasných volbách nebo výměně koaličních partnerů.

Ale jinak je samozřejmě v Česku a v Izraeli všechno úplně jinak.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související