Jan Fingerland: Netanjahu se zotavil, země zůstává na lůžku
První část kontroverzní soudní reformy je schválena. Symbolicky se izraelský premiér krátce před tím dostal se srdečními problémy do nemocnice. Zatímco ale je Netanjahu už zase venku, izraelská politika zůstává takříkajíc na lůžku.
Čtěte také
Hlasování dopadlo 64 k nule – opozice se nedostavila, vládní poslanci hlasovali jednotně. A to přesto, že mezi nimi byly zřetelné různice a část by dala přednost nějakému kompromisu s opozicí. Jenže ani opozice nebyla ochotná mluvit o ústupcích a výsledkem je takto na sílu protlačená změna politického systému.
Jde ovšem jen o jednu, možná nejméně kontroverzní část soudní reformy, totiž oslabení práva Nejvyššího soudu zrušit vládní rozhodnutí na základě úsudku soudců o jejich „rozumnosti“ nebo „přiměřenosti“. Takto nedávno soud zrušil pokus o jmenování ministra, který byl stíhaný za finanční prohřešky, i když zákon jeho jmenování nezakazuje.
Krize krizí
Pro Nejvyšší soud vzniká zajímavé dilema – zda právě schválenou reformu „principu rozumnosti“ nezrušit, a to právě na základě tohoto principu. Tím by se Izrael dostal do ústavní krize.
Čtěte také
V každém případě je Izrael v hluboké společenské krizi. Dvě části veřejnosti hodnotí proměny ústavních principů zcela odlišně a nejsou ochotny ke kompromisu. Zastánci vlády tvrdí, že výsledkem bude větší demokracie, protože soud si dlouhodobě uzurpoval pravomoci, které prý mají patřit demokraticky zvolené vládě založené na parlamentní většině.
Odpůrci vládě nedůvěřují a především se domnívají, že i tato malá část reformy je prvním krokem na nakloněnou rovinu, na jejímž konci čekají nezdravě posílené vlády, které budou moci svévolně rozhodovat, a to i o obsazování dosud velmi nezávislých pozic a institucí, včetně policejních ředitelů, nejvyšších státních zástupců nebo právě členů Nejvyššího soudu.
Opozice mluví o ohrožení demokracie a všechny velké deníky vyšly v úterý se začerněnou první stranou a nápisem „černý den pro izraelskou demokracii“. Jenže tím hlavním problémem možná není ani tak samotná reforma, ale společenské rozštěpení, které debatu provází, a negativní emoce, které se kolem toho všeho vzmohly.
Právo na drsnost
Čtěte také
Pravicoví zastánci vlády a soudní reformy jednají na základě přesvědčení, že levice a střed je v posledních dekádách opakovaně převálcovaly, včetně hlasování o dohodách z Osla nebo pozdějšího násilného vyklizení osadníků z Gazy. A tedy že nyní i oni mají právo protlačit to, co považují za správné.
Naopak středolevá část společnosti se domnívá, že to byla ona, kdo po dlouhou dobu nesl na zádech tíži financování, obrany a správy státu a nyní brání vše, co vybudovali, před lidmi, kteří se na tomto úsilí nepodíleli.
Potíž je, že i protivládní demonstrace už mají násilný a nelegální charakter a zanechají na tváři izraelské demokracie dlouhodobé šrámy. V Izraeli jsou totiž nyní dvě opozice, ta v parlamentu a ta na ulici.
Vládní blok hlasoval jednotně, ale už během jednání bylo vidět, že na pravici existuje velké napětí. Dokonce i některé hlasy mezi osadníky nebo ultraortodoxními stranami mluví o nutnosti zvolnit a začít jednat. Také Netanjahu po hlasování nabídl, že do podzimu, než se sejde parlament, je možné vyjednávat – cítí, že ohrožuje svůj vlastní odkaz. Je ale také patrné, že se dostal do vleku sil napravo od sebe, včetně vlastního ministra spravedlnosti.
Proti němu ale nestojí jen velká část společnosti, ale například veřejně bývalí šéfové bezpečnostních institucí, armády, policie i obou hlavních tajných služeb. A také armádní rezervisté, velké podniky nebo dravé IT firmy, které hrozí odchodem. Izraelská demokracie neumírá, jak se tvrdí, ale je chorá, zůstává v nemocnici a patrně si odnese trvalé následky.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
