Jan Fingerland: Izraelci si výročí státnosti připomínají pochodem bláznů
Izraelci si 75. výročí vzniku svého státu připomínají svérázně, totiž politickým rozvratem. Je to důsledek špatného volebního systému, špatné politické kultury, nebo ještě něčeho hlubšího? Někteří ze znalců hlasují pro třetí možnost.
Čtěte také
Izraelské dějiny jsou v evropských standardech krátké, ale židovské dějiny ve východním Středomoří naopak dlouhé. Historická paměť Izraelcům říká, že ztratit suverenitu je možné, protože se to už opakovaně stalo.
A při bližším pohledu zjišťujeme, že to bylo nejen pod náporem cizích mocností, ať už to byli Asyřané, Babyloňané nebo Římané, ale také kvůli vnitřním rozmíškám, které tehdejší židovské státy tváří v tvář nepřátelům tragicky oslabovaly.
Pochod bláznů
Často se v těchto dnech připomíná kniha novináře a historika Amotze Asy-Ela, který kdysi chodil do škol ve Spojených státech i Izraeli. Zaujalo ho, že zatímco v amerických lekcích dějepisu se znovu a znovu vracejí k občanské válce z doby před sto šedesáti lety coby ústřední události tamních dějin, nic takového se nezmiňuje v izraelských třídách.
Čtěte také
Proto napsal knihu, nazvanou drsně „Židovský pochod bláznů“. Identifikoval a rozebral hned dvanáct zničujících občanských válek židovských dějin. Některé z nich jsou známy spíš jen z biblické dějepravy, jiné velmi reálné. V jiných případech popisuje, jak Židé sami uvedli budoucího ujařmovatele do vlastního státu, nebo neodhadli své vlastní síly.
Sám jako novinový komentátor upozorňuje na podobnosti mezi starověkými Zélóty, kteří kdysi lehkomyslně vyvolali střet s mnohem silnějším Římem, a dnešními politickými fanatiky, kteří se dostali až do izraelské vlády, a snaží se uplatnit své plány hlava nehlava.
Asa-El tvrdí, že v židovském přístupu k politice je obsažena anarchie, bláhovost, fatální sklon k lehkomyslným rozhodnutím, arogance v přístupu k problémům, tříštění do kmenů a upřednostňování jejich zájmů na úkor celku.
Takovými "kmeny" dnes nejsou starověcí Lévijci, Danovci nebo Efraimci, ale spíše kmeny symbolické, ultraortodoxní, náboženští nacionalisté, sekulární Izraelci, nebo jiné skupiny. Před tím Asa-El varuje, protože podle něj se novodobí Izraelci nedostatečně poučili, a neztratili „instinkt k anarchii“.
Zamračené výročí
Oslavy tři čtvrtě století existence státu tak jakoby Izraelce zastihují uprostřed jedné z hlubokých krizí státnosti, vyvolané sporem o změny politického systému a v hlubším slova smyslu o podobu a smysl samotného státu.
Tento anarchický sklon může mít řadu jiných příčin, nejen špatné instinkty zděděné ze starověku, jak tvrdí Asa-El. Podobně tragická rozhodnutí najdeme u některých národů střední a východní Evropy, které podobně jako v židovském případě vedly ke krveprolití, ztrátě území, nebo samostatnosti.
Týká se to třeba Polska nebo Maďarska, ale vlastně i Česka. První občanskou válku jsme si odbyli nejpozději v 15. století, a kořeny krizí z let 1938, 48 nebo 68 možná leží také ve špatných rozhodnutích vůdčích osobností i nedostatku smyslu pro společný cíl u všech ostatních.
Asi bychom našli českou obdobu knihy Pochod bláznů, nebo myšlenky rozptýlené v různých publikacích, časopisech a novinách. Selhání vládců v bibli obvykle pozorovali a vyhlašovali proroci. V nové době jsou to často novináři. Obě kategorie jsou stejně málo oblíbené tehdy i dnes, tady i tam. Co když ale mají někdy pravdu?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
