Jan Fingerland: Netanjahu se čelně střetl s Barem
Izraelský premiér Netanjahu si vysloužil pověst člověka, který přežije jakoukoli politickou krizi. Počátkem týdne stál před výzvou, jakou zatím nezažil. Izraelci se proto ptají, zda právě teď nepřišel moment, kdy přesáhne míru svého politického štěstí. Tento okamžik nastal, když šéf vnitřní tajné služby Šin Bet Ronen Bar předložil Nejvyššímu soudu své písemné stanovisko. To má vysvětlit pozadí jejich roztržky, osobní i pracovní.
Čtěte také
Netanjahu se Bara pokusil nedávno odvolat, na což má ze zákona právo. Odvolání se šéf Šin Bet vzepřel s tím, že odejde, ale později, až došetří závažné podezření, že lidé kolem Netanjahua přijímali peníze od Kataru, cizího státu, navíc značně nepřátelského.
O tom, že má Ronen Bar ve funkci zůstat i přes nesouhlas premiéra následně rozhodl Nejvyšší soud právě proto, aby byla ochráněna šance na dovyšetření causy „Qatargate“.
Barův otevřený útok
Vztahy obou mužů se ale začaly zhoršovat už předtím, když Šin Bet pod Varovým vedení začala vyšetřovat úniky tajných informací z premiérova okruhu. Podle Barova písemného stanoviska se Netanjahu dopustil řady dalších problematických kroků.
Čtěte také
Netanjahu, stíhaný v několika trestních kauzách, prý chtěl, aby mu Bar potvrdil, že premiér nemůže z bezpečnostních důvodů svědčit při svém vlastním vyšetřování.
Netanjahu na Bara tlačil, aby jeho tajná služba vyšetřovala účastníky protivládních demonstrací – je třeba dodat, že se mělo jednat zejména o zjištění osob, které sledovaly pohyb členů vlády, a to lze považovat za legitimní požadavek.
Bar také podporoval co nejrozsáhlejší vyšetřování okolností selhání izraelských bezpečnostních složek ze 7. října, jež se Netanjahu naopak snaží oddálit. Vedou také spor o to, kdy se premiér od Bara dozvěděl o útoku Hamásu – Netanjahu tvrdí, že až brzy ráno, a ne v noci.
Čtěte také
Bar neodmítá svou spoluzodpovědnost za neschopnost Šin Bet předpovědět akci Hamásu, ale premiéra prý varoval před tím, že politický neklid, způsobený sporem o soudní reformu, vytváří podmínky pro nějaký útok.
Navrhoval prý vojenské údery, které by obnovily odstrašující sílu, na což Netanjahu nereagoval. Paradoxní je, že pokud by to tehdy Netanjahu udělal, jeho domácí i zahraniční kritici by ho obvinili z toho, že se snaží odvést pozornost od svých problémů.
Historická kauza
Barova písemná výpověď pro Nejvyšší soud je v každém případě jeden z nejvýbušnějších dokumentů v izraelských politických dějinách.
Zaprvé proto, že – pokud je pravdivá - dokumentuje možná nejrozsáhlejší zneužití politických pravomocí ze strany premiéra ve prospěch jeho osobních nebo stranicních zájmů.
Čtěte také
A za druhé proto, že pocházejí z pera takto vysoce postaveného státního úředníka, a ne opozičního poslance nebo novináře.
Spor mezi Netanjahuem a Barem trochu připomíná konflikt mezi americkým prezidentem Trumpem a šéfem americké centrální banky Jeromem Powellem. Ten byl původně Trumpovým nominantem, ale dostal se s prezidentem do konfliktu, protože odmírtl nadřadit loajalitu držiteli moci zájmům státu a principu své instituce.
Izraelský případ je ale závažnější, a také nepostrádá ironii, protože Netanjahu bojuje proti „hlubokému státu“, ale sám se možná snažil o srůst moci vlády a státních institucí. Bar věc naopak líčí tak, že se snaží ochránit pozici příštího šéfa Šin Bet.
Netanjahu zatím Bara obvinil ze lži. Věc se nyní řeší před Nejvyšším soudem, a v médiích takříkajíc před soudem veřejnosti. Teď se přirozeně posouvá před generální prokurátorku Gali Baharav-Miarovou, která pravděpodobně bude rozhodovat o otevření nového trestního vyšetřování premiéra.
Ta Baharav-Miarová, kterou se Netanjahu pokouší vytlačit z funkce, protože prý není dost loajální. Kruh se uzavírá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
