Jan Fingerland: Nesnesitelná lehkost svobody internetu aneb Případ Pavla Durova
Je to paradox, podnikatel Pavel Durov, který přežil konflikt s ruskou mocí a dokonce ani neskončil v ruském vězení, se ocitl ve francouzské vazbě. Jeho příznivci to líčí jako epizodu boje o svobodu.
Durov se proslavil nejdříve sociální sítí V kontakte z roku 2006, vlastně ruskou obdobou Facebooku. Pak se ale dostal pod tlak ruské moci, když se státem nechtěl sdílet data o uživatelích. Přišel o kontrolu nad společností a nakonec se roku 2014 přesunul do zahraničí. A mimo jiné získal francouzské občanství, to jsou ty paradoxy.
Šifrované pravdy
Jeho dalším úspěšným projektem je Telegram, zhruba protějšek X, někdejšího Twitteru. Tato sociální síť je někdy kritizována za to, že umožňuje šířit problematický obsah, od plánovitě vytvářených dezinformací až po extremistické názory. Telegram také umožňuje komunikaci šifrovat.
Čtěte také
Zatčení Durova u Paříže je spojováno právě s Telegramem, a ruská vláda se raduje z bizarní situace, kdy může obviňovat západní demokracii z omezování svobody slova, vždyť ona sama Durova nikdy do vazby neposlala.
Přitom panuje podezření, že Durov nějakou dohodu s ruskou mocí uzavřel. Část ruské oficiální reakce není škodolibá, ale rozhořčená. To některé hlasy vede k podezření, že vyšetřování činnosti Telegramu může vést k nepříjemným odhalením o tom, jakým způsobem Rusko využívá Telegram k šíření dezinformací nebo jiným aktivitám.
Kvůli citlivosti celé situace se k věci vyjádřil i sám prezident Macron, jak jinak než na sociálních sítích, totiž X. Vazba uvalená na Durova je prý čistě justiční rozhodnutí, s nímž nemá vláda nic společného.
Čtěte také
Vyšetřován je prý kvůli 12 různým trestným činům, jako je praní špinavých peněz nebo pašování drog. Ty pravděpodobně souvisejí s nedostatečnou regulací Telegramu. Představitelé Telegramu tvrdí, že Durov nemá co skrývat a síť je spravována podle standardů svého oboru. Případný proces, pokud vůbec k nějakému dojde, může skutečně být zásadní kapitolou ve vývoji vztahů mezi demokratickými státy a technologickými giganty.
Causa v každém případě upozornila na řadu nedořešených problémů. Vlivné sociální sítě mají v rukou moc větší než na jakou jsou dosavadní pravidla připravena, a proto se neustále debatuje o zdravé míře regulace nebo tlaku na moderování debaty.
Nejde přitom jen o dezinformace nebo možné zneužití v politice, ale i kriminální činnost páchanou díky existenci takových kanálů. Například v Brazílii už před lety zatkli tamního manažera Facebooku kvůli jeho nedostatečné spolupráci při stíhání pašeráctví drog.
Kolik kdo unese svobody
Debata o větší než minimální míře regulace naráží nejen na fakt, že se jedná o nadnárodní firmy, ale i to, že americké zákony a představy o svobodě projevu jsou benevolentnější než ty evropské.
Čtěte také
Na nějaké elementární regulaci kvůli bezpečnosti dětí a podobně se skoro všichni shodnou, ale cokoli nad ní už je předmětem sporu. Zastánci minimální regulace zdůrazňují, že jde o obdobu bezdůvodného prohledávání policií chodců na ulici.
Za Durova se naopak postavila pestrá směs hlasů, jako je Tucker Carlson nebo Edward Snowden, který tvrdí, že Macron používá ruského podnikatele jako rukojmí, aby se dostal k soukromé komunikaci. Ale také třeba Leonid Volkov, blízký spolupracovník zavražděného ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Na podporu Durova ve jménu svobody se vyslovil také Elon Musk, který poté, co převzal bývalý Twitter, nyní X, výrazně omezil regulaci obsahu sítě. V současnosti probíhá spor mezi Elonem Muskem a Evropskou komisí. Komise tvrdí, že síť X porušuje pravidla Evropské unie o digitálním obsahu a mluví o velkých pokutách.
Musk to odmítá a tvrdí, že mu prý komise nabídla skandální tajnou dohodu, podle které měl sám obsah X cenzurovat. Do toho se v poslední době objevila informace, že podle které měl Musk údajně získat peníze na nákup twitteru od osob s vazbami na Kreml. Tím by jeho věc dostala zcela nový rozměr.
Co se Durova týče, Francouze zřejmě zajímá, zda je Durov zodpovědný za zločiny, které umožňuje páchat tím, že nezasahuje do obsahu některých sdělení. Může se ale též ukázat, že francouzská justice má ve skutečnosti na mysli ještě něco zcela jiného.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
