Jan Fingerland: Libye to zkusí demokraticky

10. prosinec 2021

V den, kdy budou miliony Evropanů zdobit vánoční stromeček, jiné miliony hned za Středozemním mořem oslaví příslovečný svátek demokracie. Libyjští občané budou volit prezidenta, vlastně vůbec poprvé ve svých dějinách. Zatím totiž neexistovala ani formální funkce prezidenta – do roku 1969 byl hlavou státu král, Muammar Kaddáfí, který se pak ujal moci, nejen zavedl republiku zvláštního ražení, k tomu si uděloval exoticky nazvané funkce, jako bratrský vůdce libyjské revoluce.

Bratrský vůdce dopadl špatně, 20. října 2011 ho dopadli povstalci a pravděpodobně ho zastřelili. Před pár dny to bylo právě deset let. Pár dní po tomto výročí se jméno Kaddáfí objevilo znovu, když jeden z diktátorových synů, Sajf al-Islám Kaddáfí, osobně donesl přihlášku k nadcházejícím prezidentským volbám.

Syn svého otce

Vynořil se po letech, kdy o něm nebylo téměř slyšet. Mimo jiné byl dlouho zadržován jednou z povstaleckých skupin, porevoluční soud ho také v nepřítomnosti odsoudil k smrti.

Čtěte také

Za zločiny, které měl spáchat během potlačování povstání proti režimu jeho otce. Jeden z libyjských parlamentů ho pro změnu zase amnestoval. Teď, oblečen do tradičního oděvu jiholibyjských nomádů, prý přichází svou rodnou zemi zachránit.

Sajf al-Islám Kaddáfí byl považován za nejnadanějšího z diktátorových synů, a také si pěstoval image proreformně orientovaného člena rodiny. Jako bývalý student prestižní britské školy byl také považován za otcův osobní most k některým evropským kruhům.

Volební komise Kaddáfího juniora zprvu vyřadila s tím, že kvůli svému dřívějšímu stíhání nesplňuje podmínky pro kandidaturu. I nadále o jeho stíhání usiluje Mezinárodní trestní tribunál.

Čtěte také

Sajf al-Islám Kaddáfí nakonec pravděpodobně kandidovat bude, i když řízení o tom, kdo bude připuštěn k hlasování, narušovala další ozbrojená frakce, pro změnu blízká generálu Haftarovi, jenž ovládá část Libye pomocí vlastních ozbrojených jednotek.

I povstalecký generál Chalífa Haftar se totiž hodlá ucházet o prezidentství. Haftar čelí stejným výhradám jako Kaddáfí – formálně údajně nevyhovuje požadavkům, má prý americké občanství a měl se dopustit zločinů během občanské války.

Nepravděpodobnější je, že oba mezinárodně známí politici proti sobě stanou ve volbách, pokud se ovšem vůbec budou konat. Současně s prezidentskými volbami měly proběhnout i parlamentní volby, ale ty se kvůli nejasnostem odkládají o několik týdnů.

Volební křižovatka

Prezidentem by se chtělo stát několik dalších osobností. Včetně současného premiéra Abdala Hamída Muhammada Dbaíby, který dříve tvrdil, že kandidovat nehodlá, a formálně nevyhovuje pravidlu, podle kterého se tři měsíce před volbami měl vzdát úřadu.

Čtěte také

Část nejasností ohledně volebních pravidel zřejmě padá na vrub Akílu Sálihu Ísovi, předsedovi parlamentu, který pravidla pro hlasování v září vydal. A náhodou také hodlá kandidovat na prezidenta.

Zatím není jasné, jakou skutečnou pozici bude budoucí prezident mít – zřejmě bude hodně záviset na tom, jakou moc si budoucí prezident v Libyi teprve vydobude. Ve výhodě budou ti, kdo mají vlastní ozbrojené složky, jako Haftar.

Nebo ti, kdo budou schopni vyjednávat s různými zájmovými skupinami, vždyť Libye je i nadále historicky rozštěpena na východ a západ, které si nedůvěřují. A výhodu mohou mít případně i ti, kteří mají nějakou jasnou politickou identitu. O něco takového se snaží právě Sajf al-Islám Kaddáfí.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

V Libyi je momentálně křehké příměří bojujících stran, ale nejasnosti kolem hlasování a odhodlání nespokojenců použít sílu, klid v zemi ohrožuje. Pro mnohé Libyjce je porevoluční období spojeno s chaosem.

Současně se dá říci, že pokus o demokratickou volbu hlavy státu je v jistém smyslu důležitý milník k tomu, o co mnoha libyjským revolucionářům před deseti lety šlo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio