Jan Fingerland: Kurdové hrají vabank
V jistém ohledu se dá říci, že Kurdové se vracejí zpátky do dějin. V tom ohledu, že přinejmenším tři ze čtyř velkých kurdských komunit začínají poprvé rozhodovat samy o svém osudu.
Nejpočetnější kurdské společenství žije v Turecku. Patnáct milionů tamních Kurdů představuje asi pětinu celého obyvatelstva. Turečtí Kurdové byli po desítky let potlačováni a neuspěla ani ozbrojená kampaň Kurdské strany pracujících PKK, která používala i teroristické metody.
V posledních letech svitla tureckým Kurdům naděje. Ze všech tureckých vůdců byl dosavadní premiér, nyní prezident Recep Tayyip Erdogan nejvíce nakloněn dohodě a ústupkům. Zahájil dialog i s představiteli zmíněné PKK. Řada Kurdů, zejména těch zbožných, dokonce vládní stranu AKP volila.
Podle řady signálů se přinejmenším část z nich v postupu vládní strany zklamala a svou podporu AKP hodlají odejmout. Projevit se to může již velmi brzy - v neděli půjdou Turci k volebním urnám, aby zvolili nový parlament.
Až donedávna kandidovali kurdští politici jako nezávislí kandidáti. Nyní budou mít kurdští voliči poprvé možnost hlasovat i pro kurdskou stranu. Demokratická strana lidu, HDP, vznikla až předloni a definuje se jako celoturecká, ale její kořeny jsou právě na jihovýchodě země v kurdských oblastech.
HDP se však snaží nabídnout politickou vizi pro celé Turecko. Reprezentují ji dva spolupředsedové, Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdağová. Už jen to, že HDP postavila do čela ženu, že se zasahuje o otázky životního prostředí nebo že na její listině kandiduje gay, z ní dělá nový hlas liberálního a levicového Turecka.
Zároveň ale HDP nesmírně riskuje. Pokud se jí nepodaří přehoupnout se přes vysoký, desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu, ocitnou se Kurdové zcela bez zastoupení. Situaci může ještě zhoršit možnost, že AKP nedostane nadpoloviční počet hlasů a vstoupí do koalice s nacionalistickou stranou MHP, která je zásadně proti ústupkům kurdské komunitě.
Obě varianty by mohly vyvolat obrovské napětí a posílit radikální hlasy v kurdské komunitě. Případně i vést k obnově násilí, které zejména od vypuknutí povstání vedeného Kurdskou stranou pracujících v 80. letech stálo život desítky tisíc lidí.
Pokud naopak HDP uspěje, jednou z variant je, že se jí podaří prosadit předání některých pravomocí místním úřadům a tak vlastně posílit autonomii pro kurdské obyvatelstvo. To by byl pro turecké Kurdy začátek nové éry.
Zcela nová epocha začala pro Kurdy hned za hranicemi - v Sýrii. Tam svět s napětím sleduje nejen komplikovanou občanskou válku, ale také rozpínání Islámského státu. Jedním z úspěchů v boji s těmito extremisty si připsali právě syrští Kurdové v boji o město Kobani.
Pro Kurdy tato vítězství znamenají historicky unikátní příležitost převzít odpovědnost za vlastní území. Kurdové, kteří žijí v severní a severovýchodní části Sýrie, byli po celou dobu existence Syrské arabské republiky systematicky utlačováni.
Velké části z nich nebylo ani přiznáno občanství, část z nich byla násilně odsunuta od syrsko-tureckých hranic a nahrazována arabským obyvatelstvem. Teď se možná děje něco opačného.
Tento týden se objevily zprávy, že z kurdských oblastí Sýrie, kde se odehrávají boje s Islámským státem, prchají tisíce Arabů.
Britský list Independent dokonce tvrdí, že kurdské jednotky Araby systematicky vyhánějí a jejich vesnice vypalují, aby se nemohli vrátit. Pachateli mají být oddíly YPG, které jsou propojeny s kurdsko-tureckou organizací PKK.
Zatím není jasné, jestli se tyto zprávy potvrdí. Je však velmi pravděpodobné, že syrští Kurdové se chystají na situaci, kterou zatím nezažili - v oblasti, kde žijí, vzniklo po odchodu syrských vládních jednotek mocenské vakuum, které se snaží zaplnit právě kurdské oddíly.
Situace v Sýrii zrcadlí stav, který existuje už několik let v severním Iráku. Tam se Kurdům podařilo s americkou pomocí vytvořit enklávu chráněnou nejdříve proti Saddámu Husajnovi a poté i proti centrální irácké vládě, která chtěla kurdskou autonomii oslabit.
Kurdové se mezi tím stali zásadní součástí koalice, která v Iráku i Sýrii bojuje s Islámským státem. Iráčtí Kurdové dávají najevo, že si svou šanci nenechají vzít a například v Kobani pomohli svým příbuzným vybojovat vítěznou bitvu s islamisty.
Vznik Islámského státu už v podstatě vymazal sto let staré hranice mezi Sýrií a Irákem. Tím ovšem také pomohl vytvořit prostor pro ještě něco jiného, totiž vznik kurdských protostátů, které budou mít vliv i na dění v kurdských oblastech Turecka a Íránu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
